Zákopový prsten, 1914−1918

Zákopový prsten, 1914−1918

Jedním z typických vojenských suvenýrů 1. světové války se staly jednoduché prstýnky – tzv. „zákopáky“. Tyto prsteny se nejčastěji vyráběly z hliníku získaného ze zapalovačů dělostřelecké munice, jehož vlastnosti umožňovaly obrábění v polních podmínkách. Základní hliníkový skelet byl dále zdoben dalšími nalezenými materiály, například oblíbená mosaz se na bojišti vyskytovala v podobě nábojnic nebo zbytků vodících obrouček dělostřelecké munice. Hotový prstýnek si pak vlastník mohl dozdobit drobnými rytinami, často se používal letopočet, iniciály nebo geometrické motivy.

Prstýnky pro vojáky představovaly žádané suvenýry, které bylo navíc možné bez obtíží zaslat poštou jako dárek pro své blízké doma. Z deníkových záznamů lze předpokládat, že poptávka po nich se s blížícími Vánocemi zvyšovala. Rakouský voják Čeněk Slejška ve svém deníku v prosinci 1915 píše: „Jsme asi dva kilometry za frontou v lese. Jsme v dosti slušných barácích. I teplo jest v barácích pěkné. Dělám z ruských šrapnelových hlaviček prstýnky. Jsou pěkné a prodávám je za chleba nebo peníze. Několik jsem jich prodal nedaleko tábořícím dělostřelcům.“

Přidanou hodnotu těchto prstenů představoval především samotný fakt, že byly vyrobeny z materiálu nalezeného na bojišti. Britská badatelka Rachel Duffet ve svém výzkumu věnovaném korespondenci britských vojáků v letech 1. světové války upozorňuje na skutečnost, že někteří muži horliví dokázat svou statečnost posílali domů celé kusy šrapnelů a jiných na bojišti nalezených artefaktů. Snažili se tak zprostředkovat svým blízkým dojmy z války lépe, než by to dokázali zachytit na papíře. Tento zvyk se rozšířil do té míry, že musel být s ohledem na bezpečnost rodin i poštovních doručovatelů zakázán rozkazem. Zasílání hotových výrobků z dělostřelecké munice oproti tomu představovalo vhodnou a především bezpečnou alternativu k takovému počínání. Ostatně jak dokládá i prezentovaný prsten, motiv dělostřeleckého granátu, šrapnelu či v tomto případě roztaveného kovu patřil k oblíbeným motivům výzdoby.

Prsten byl součástí původní sbírky Památníku osvobození.

Aktuálně



Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

25. 02. 2026
V únoru si připomínáme 108 let od doby, kdy v rámci poslední ofenzivy na…
V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…