Železná hlaveň - píšťala ve stylu kolem 1430

Železná hlaveň - píšťala ve stylu kolem 1430

Již v první fázi husitských válek byly v poměrně masovém měřítku ve výzbroji husitských vojsk používány palné zbraně. Ty se již ve 14. století rozdělily do dvou základních skupin – na velké zbraně dělostřelecké a na menší, lehčí a přenosné zbraně pro jednoho bojovníka. Ještě v tomto století se u nich objevila dřevěná pažba, umožňující lepší manipulaci se zbraní. Pažba měla tvar rovné tyče a byla upevněna do tuleje či nasazena na trn. Střelec musel zbraň zdlouhavě nabíjet – ústím hlavně nasypal střelný prach a pomocí nabijáku utěsnil střelu do nábojové komory. Z komory vedl zápalný kanálek na horní plochu hlavně, kde byla pánvička s malým množstvím střelného prachu zapalovaného rozžhaveným želízkem nebo uhlíkem drženým v kleštích. Tím byla možnost střelby omezena na místo, kde byl stále k dispozici oheň a kde si střelec mohl nažhavit předmět, kterým zbraň odpaloval.

Kopie železné hlavně byla zhotovena podle originálu uloženého v husitském muzeu v Táboře. Město Tábor v jižních Čechách vzniklo jako středisko husitského hnutí a v husitských válkách byly zbraně tohoto typu hojně a úspěšně používány. Český název pro tyto lehké pušky byl „píšťala“ a traduje se, že se z něj vyvinul pozdější termín „pistole“, celosvětově užívaný pro označení krátké palné zbraně.

Délka 420 mm, ráže 16 mm.

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…