Výzkumná a zkušební sedačka určená pro umístění měřící techniky na palubě letounu L-39 Albatros vznikla adaptací sériového vystřelovacího sedadla VS-1 z téhož typu letounu. Používala se od sedmdesátých let minulého století ve Vojenském technickém ústavu letectva a PVO pro letová měření na letounu L-39 při ověřování vyvíjených podvěsných zařízení.
Byla umístěna na místě sedačky zadního pilota a vybavena měřicí technikou vždy podle konkrétního zadaného úkolu. Lety prováděl pouze jeden pilot z předního pilotního prostoru. Ověřoval se převážně vliv použitých podvěsů na letové vlastnosti a výkony letounu a v některých případech také vliv na práci motoru, například při testech kanónové výzbroje. Sedadlo v barvě kovu bylo vysoké 1 180 mm, široké 560 mm a zpravidla vážilo kolem 50 kg.
Naposled byla sedačka použita při letových měřeních v rámci zkoušek titanového labyrintu u proudového motoru Ivčenko AI-25 TL. Tyto zkoušky probíhaly v roce 1996. Měření se dělo za pomoci záznamové techniky, jako byly oscilografy K21, magnetofon TEAC V-80AB-F či vazební ústředna Metraplex. V průběhu měření byly snímány a zaznamenávány následující parametry: otáčky vysokotlakého kompresoru, otáčky nízkotlakého kompresoru, celková teplota výstupních plynů, poloha páky ovládání motoru, tlak vzduchu za vysokotlakým kompresorem, tlak paliva před tryskami, tlak oleje, teplota oleje, výška letu, rychlost letu, přetížení v ose Y, vibrace a teplota vnějšího vzduchu.
Po těchto měřeních byla sedačka dlouhodobě uložena ve VTÚL a PVO. V roce 2023 byla celkově renovována, doplněna některými přístroji a nabídnuta do sbírky VHÚ. Je zajímavé, že jeden z letounů L-39 ZA, trupového čísla 3903, který se nalézá v podsbírce Letecký materiál toto sedadlo nosil a na zkušebních letech se také podílel.