F. Kupka: Návrhy stejnokrojů pro čs. armádu ve Francii

F. Kupka: Návrhy stejnokrojů pro čs. armádu ve Francii

16. 09. 2018

Významný český malíř a grafik František Kupka (1873–1957) vytvořil soubor pěti akvarelových maleb, na kterých zobrazil návrhy stejnokrojů pro vznikající československou armádu. Protože žil dlouhá léta v Paříži, je pochopitelné, že vycházel z francouzských vzorů.

 

František Kupka, Návrhy stejnokrojů pro čs. armádu ve Francii, 1918

Papír, akvarel, 47,5 x 41 cm.

Na prezentovaných akvarelech jsou zobrazeny stejnokroje pro příslušníky pěších, dělostřeleckých a jízdních pluků. Kompozičně zajímavě je řešen návrh stejnokrojů válečného invalidy a zdravotnice, doplněn figurou krojované dívky. V pozadí je letmo naznačena polní ambulance. Na jedné z předloh je v detailech zobrazena autorova představa o vzhledu čepic a stejnokrojových součástí (výložky, knoflíky). Tvar čepic opět kopíruje francouzský motiv képi.  U stejnokrojů pro příslušníky jízdních pluků nalezl inspiraci v sokolském kroji (červená košile). Velmi podstatná je také československá státní a vojenská symbolika, se kterou autor pracoval na těchto předlohách. Objevuje se zde státní vlajka v kombinaci bílé a červené barvy a vojenský prapor 21. čs. střeleckého pluku s emblémem ČS a se zemskými znaky ve čtyřech rozích.

František Kupka žil již před první světovou válkou několik let v Paříži, a tak se mohl hned  v létě roku 1914 přihlásit do řad českých a slovenských dobrovolníků na straně dohodových zemí. Jako příslušník roty Nazdar se účastnil v květnu roku 1915 bitvy u Arrasu. Poté onemocněl a do frontových zákopů se již nevrátil. O to intenzivněji se mohl během války zapojit do politické a propagační práce pro čs. legie. Jako předseda České kolonie v Paříži úzce spolupracoval s představiteli našeho zahraničního odboje – T. G. Masarykem, E. Benešem a M. R. Štefánikem.  V říjnu roku 1918 vstoupil opět do aktivní služby v čs. zahraniční armádě ve Francii, k  21. střeleckému pluku. V té době vytvořil první návrhy uniforem nové československé armády. V hodnosti kapitána se následujícího roku vrátil do Československa. Jako vedoucí Uměleckého sboru MNO stál u zrodu myšlenky vzniku Památníku odboje, dnešního Vojenského historického ústavu.

Kvaš, papír, akvarel, 26 x 36 cm.

Umělecká díla byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze formou daru od paní Hany Benešové v roce 1929.

Ilona Krbcová

Aktuálně



Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

08. 12. 2022
Dvacet sedm sportovců, trenérů a funkcionářů Armádního sportovního centra Dukla ocenila ve…
Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

08. 12. 2022
Čtvrté letošní číslo časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

05. 12. 2022
Ředitel Odboru muzeí plukovník Michal Burian strávil stovky hodin přípravou nových expozic…
Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

01. 12. 2022
Ve čtvrtek 1. prosince 2022 se v Armádním muzeu Žižkov uskutečnilo setkání…