Fjodor Blocký - Trpký osud mladého rozvědčíka

V letech 1915–1918 se českoslovenští legionáři během své válečné anabáze ujali desítek malých chlapců – sirotků a běženců před válkou –, kteří se stali jejich miláčky a jakousi náhradou za vzdálené vlastní děti doma ve vlasti. Tito kluci chodili v legionářských uniformách a někteří z nich se zúčastnili také bojových akcí jako rozvědčíci, dokonce i bitvy u Zborova. V létě 1919 byli však tito malí legionáři mnoha národností staženi od bojových jednotek do Irkutsku, kde vznikla pod vedením několika legionářů­‑učitelů Škola nezletilých dobrovolců čsl. vojska na Rusi. V únoru 1920 potom po plavbě z Vladivostoku do Terstu dorazilo 104 kluků­‑legionářů do Prahy.

Jedním z nich byl i Ukrajinec Fjodor Blocký, používající tehdy křestní jméno Ferdinand. Ten se snad narodil 24. prosince 1911 (spíše však o tři roky dříve) v obci Postaryně u Pinských močálů na západní Ukrajině. Při válečných operacích se ztratil své rodině, která prchala před frontou, a malého kloučka se pak v květnu 1918 ujali legionáři ze 4. čs. střeleckého pluku „Prokopa Holého“. V jeho řadách se malý, ale velice šikovný hoch zúčastnil několika rozvědek na Sibiři v bolševickém týlu (u Krasnojarsku, Čity a u stanice Asjonovo).

V Československu jej zpočátku čekal sirotčinec v Mladé Vožici, ale později chlapec maturoval na ruském reform￾ním gymnáziu v Praze­‑Strašnicích a poté studoval na Českém vysokém učení technickém. Při studiu se však těžce protloukal životem jako redakční poslíček, přidavač na stavbách, lesní dělník či statista v divadle. Nakonec musel odejít z vysoké školy a po učitelské zkoušce pro obecné školy učil střídavě v Chabrech (nyní městská část Praha­‑Dolní Chabry) a v pražských Kobylisích či Michli. Tuto práci si zamiloval a pro své žáky pořádal i prázdninové tábory – nejčastěji v Caparticích na Šumavě.

Své zkušenosti z války nakonec úspěšně uplatnil jako spisovatel literatury pro mládež. Z několika jeho knih byly nejúspěšnější Malý rozvědčík a Feďka od Zborova, kde uplatil vedle svých zkušeností i zážitky některých spolužáků ze školy malých legionářů. Na podzim roku 1943 však vážně onemocněl. Jeho zákeřná choroba se stále zhoršovala a 19. března 1944 Ferdinand Blocký zemřel ve věku nedožitých 33 let.

Na jeho pohřeb přišlo mnoho jeho žáků a jejich rodičů. Na sklonku nacistické okupace to byl opravdu velkolepý pohřeb, který se stal holdem bývalému ztracenci, jenž celým svým krátkým životem naplnil ve své práci legionářské ideály, získané v raném dětství.

Jindřich Marek

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 23. března 2018.