František hrabě Lützow - Legionář duchem

Syn rakouského vyslance Franze Lützowa a britské šlechtičny Henriette Seymourové František hrabě Lützow již před první světovou válkou intenzivně seznamoval anglosaskou veřejnost s literaturou a dějinami českého národa. Po vypuknutí války pak podporoval český protirakouský odboj.

Narodil se 21. března 1849 v Hamburku. Ve Vídni absolvoval katolické Skotské gymnázium. Po vojenské službě vystudoval práva ve Vídni a Innsbrucku a roku 1873 vstoupil do diplomatických služeb na rakousko­‑uherské vyslanectví v Bruselu. Působil poté v Římě, Haagu a nakonec v Londýně. Kromě němčiny hovořil plynně francouzsky, anglicky a česky. V roce 1881 ukončil svou diplomatickou kariéru a oženil se s meklenburskou šlechtičnou Annou von Borneman. Jeho manželka v roce 1884 zakoupila panství Žampach, kde pak spolu oba trávili každoročně podzim a zimu. Na druhou polovinu roku odjížděli do Londýna.

V roce 1885 byl zvolen poslancem říšského sněmu ve Vídni, kde se věnoval zejména podpoře českého školství. V té době se začal důkladně seznamovat s českými dějinami a po čase se jal na toto téma anglicky publikovat. V roce 1896 vydal v Londýně přehled českých dějin od počátku do roku 1620, o tři roky později Historii české literatury, v roce 1901 překlad Komenského díla Labyrint světa a ráj srdce a o rok později Dějiny Prahy. Za cyklus přednášek o české historii obdržel v roce 1905 čestný doktorát univerzity v Oxfordu. V roce 1905 vydal životopis Jana Husa a v roce 1914 knihu o husitských válkách. Stejně jako Ernest Denis ve Francii působil František Lützow jako neoficiální vyslanec českého národa v anglofonních zemích. Do českých a anglických novin a časopisů pravidelně přispíval svými články o anglické literatuře, českých dějinách a rakouské politice. Působil i v Českém olympijském výboru a dalších institucích. Vrcholem jeho činnosti bylo přednáškové turné po nejprestižnějších univerzitách v USA na počátku roku 1912, které podnikl ve svých dvaašedesáti letech.

Po vypuknutí první světové války nemohl cestovat do Spojeného království, zamířil proto do Švýcarska. Stejně jako Tomáše Garrigua Masaryka jej ve Švýcarsku sledovala rakouská tajná služba. Přestože Masaryk jej nechtěl kom￾promitovat, aby mu nezhatil případný návrat, poskytl František Lützow přes prostředníky čs. odboji finanční prostředky, účastnil se příprav na oslavy pětistého výročí upálení Jana Husa v roce 1915 a udržoval i kontakty s Londýnským českým výborem. PhDr. František hrabě Lützow zemřel za ne zcela jasných okolností 13. ledna 1916 v Ženevě. Na příkaz rakouského Válečného dohlédacího úřadu ve Vídni se jeho pohřbu do rodinné hrobky 1. července 1916 ve Vamberku nesměla účastnit veřejnost.