František Koucký - Statečný kuchař z Jadranu

Českoslovenští legionáři inspirovali k odporu k monarchii i své četné krajany v námořnických uniformách na Jadranu. Ti dokonce při převratu v říjnu 1918 v Pule své oddíly nazvali „námořní legií“. Jeden z rebelů však již v jejich řadách chyběl…

Námořní četař kuchař (Küchenquartiermeister) František Koucký se narodil 1. června 1894 v Hnidousech u Kladna. Vyučený řezník nastoupil k námořnictvu ihned po získání výučního listu jako dobrovolník, aby poznal moře a svět. Službu mu však nečekaně prodloužila první světová válka, kdy sice sloužil na torpédovce Tb.80 jako kuchař, ale v boji musel od plotny nastoupit také k palubnímu dělu. Po únosu torpédovky Tb.11 pátého října 1917 z Šibeniku do Itálie, který zorganizovali Češi a budoucí legionáři Bohumil Brkl a Bohumír Petrla, ale především po nepokojích námořníků v Pule v lednu 1918 a velké námořní vzpouře v Boce Kotorské v únoru 1918, během níž čeští mariňáci představovali zvláště nebezpečný živel s nepřehlédnutelnými organizačními schopnostmi, se hledala záminka k dalšímu odstrašujícímu zásahu proti Čechům v mariňáckých uniformách. Ta se časem našla.

Na základě udání strojníka Krause, Němce z českého pohraničí, a jeho kumpána poddůstojníka Neviho se měl právě František Koucký údajně domlouvat se svým pětadvacetiletým kamarádem z lodi, chorvatským marsgastem (námořním desátníkem) Ljubomirem Krausem ze Splitu, na únosu jejich torpédovky do Itálie. Koucký měl prý veliteli člunu a monarchii oddaným námořníkům dát do jídla uspávací látku a pak se zmocnit lodě. Tak se stalo, že 7. května 1918 velitel torpédovky předal oba námořníky vojenskému tribunálu, který je rychle odsoudil k trestu smrti zastřelením.

Zatčeno pak bylo i dalších deset slovanských námořníků, kteří skončili „jen“ ve vězení. Poprava Kouckého i Krau￾se byla vykonána v sobotu 11. května 1918 v pět hodin odpoledne na dvoře pulské námořní věznice. Nejdříve byl zastřelen zdrcený a rozrušený Kraus a krátce nato hrdě a klidně stojící Koucký. Popravy se účastnil osobně velitel ra￾kousko-uherské flotily, kontradmirál Miklós Horthy, který oba odsouzence označil za „hnisající část nemocného těla“. Kolem plánovaného únosu Tb.80 však existuje stále řada nejasností, protože oba udavači neuměli česky ani chorvatsky (!), a tak jistý je jen statečný postoj kuchaře Františka Kouckého při popravě a také jeho vlastenectví a odpor k válce, které po skončení bojů potvrdil sám námořní polní kurát Don Mario Trampus. Ten věděl, co říká, protože právě on Františka před popravou připravoval na smrt.

Jindřich Marek

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 11. května 2018.