Hořký podzim 1939

V den výročí založení samostatného československého státu, 28. října 1939, se v Praze i některých dalších českých městech uskutečnily demonstrace proti nacistickým okupantům. V Praze vyšlo do ulic na sto tisíc občanů. Německá moc tvrdě demonstrace potlačila. V Žitné ulici byl postřelen student medicíny Jan Opletal, který 11. listopadu zemřel. Při demonstraci byl na křižovatce ulic Žitná a Ve Smečkách střelen do srdce také pekařský pomocník Václav Sedláček. Na 400 lidí bylo zatčeno a mnoho dalších zraněno, z toho patnáct těžce.

Zpráva 6. policejního revíru uvádí vážná střelná i bodná zranění. Viníky byli nejen němečtí policisté a vojáci, ale také zfanatizovaní němečtí studenti.

Po pohřbu Jana Opletala, jenž se 15. listopadu změnil v nový protest, nacisté zasáhli ještě tvrdším způsobem – zákazem českých vysokých škol, deportací více než 1200 náhodně vybraných studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen a popravou devíti studentských předáků 17. listopadu 1939 v ruzyňských kasárnách. Poprvé tak byl na území protektorátu realizován tzv. sonderbehandlung – likvidace člověka bez soudu. Tyto události odhalily v dané chvíli bezmocnost vojenského odboje, který de facto neměl v oněch dnech mnoho možností na brutalitu zareagovat. Naopak i vojáci měli své první padlé…

Dva týdny před říjnovou demonstrací v Praze, 14. října 1939, byl v sídle gestapa v Petschkově paláci umučen podplukovník generálního štábu Bohumil Klein. Tento zpravodajský důstojník, který v letech 1937 až 1939 působil jako československý vojenský atašé v Budapešti, byl zatčen gestapem ve Zlíně 25. srpna 1939, uvězněn na Špilberku v Brně a 12. října převezen do Prahy. Následujícího dne byl brutálně vyslýchán a druhý den ráno nalezen mrtvý.

Gestapo oznámilo rodině, že se podplukovník ve své cele oběsil. Pravděpodobnější je však verze, že Bohumil Klein zemřel na následky zranění z předchozího surového výslechu.

Klein byl pohřben v rodném Svatém Janu pod Malší za velké účasti místních lidí i řady dalších smutečních hostů.

Rodina dala do smutečního oznámení lehce provokující verše: Zatažená léč, neupotřebený meč, za cizí zlo trest, nic už – nic – než čest…

Bohumil Klein byl jedním z prvních padlých vojáků v domácím odboji, ale bohužel v roce 1939 zdaleka ne posledním. Připomeňme alespoň dalšího zpravodajského důstojníka pplk.gšt. Tomáše Houšku, který po sedmi dnech týrání ukončil svůj život skokem z okna Petschkova paláce, aby neohrozil své spolupracovníky v odboji. Reálnou odplatu nacistickým vrahům však v té době začali chystat vojáci a mladí dobrovolníci, kteří odešli z okupované vlasti, aby pomohli vytvořit československou zahraniční armádu. Byl mezi nimi i nejeden vysokoškolák, kterému v dalším studiu zabránili zavřením českých vysokých škol v listopadu 1939 němečtí okupanti…

Jindřich Marek