Houfnice se vznesla a usedla na nádvoří žižkovského muzea

Historické škodovácké dělo z třicátých let se ve středu 6. dubna vznášelo nad areálem Armádního muzea Žižkov. Houfnice K1 získaná z Turecka byla přenesena ve výšce téměř třiceti metrů přes vstupní bránu na nádvoří muzea. Tady bude vystavena po celou letní sezónu.

Houfnice K1 byla osmdesát let v majetku turecké armády a nyní ji získal do svých sbírek Vojenský historický ústav Praha. Exponát byl předán zástupcům VHÚ na konci března, pak se dělo vydalo na cestu přes Balkán do České republiky.

Pět tun vážící a zhruba osm metrů dlouhou houfnici převážel na kryté korbě transportní nákladní automobil. Pro přenesení houfnice z parkoviště před Armádním muzeem Žižkov bylo nutné objednat jeřáb, vstupní branou by tak velký exponát neprošel. Pro jeřáb s maximální nosností 120 tun nebylo vyzdvižení děla příliš složitou operací. Celý „let“ trval zhruba patnáct minut. Více času zabrala příprava na vyzvednutí, především odstranění bočních stěn transportu a také upevnění děla do nosných popruhů.

Tureckou stranou pečlivě zrekonstruovaná 15 cm houfnice typu K1 se po zhruba hodinové přípravě vznesla do výšky dvaceti metrů. Chvíli se poklidně houpala ve výšce čtvrtého parta budovy Armádního muzea a čekala, až se televizní kameramani a fotografové z deníků, kteří akci zaznamenávali, přesunou do horní části budovy. Právě odtud bylo možné dělo snímat v nejatraktivnějších úhlech. Pak se exponát přenesl přes bránu muzea a pomalu dosedal na nádvoří. Tam byla houfnice i za pomoci ředitele VHÚ Aleše Knížka „ručně“ usazena do míst vedle návštěvnického vchodu.

Houfnice bude na nádvoří muzea umístěna po celou letní sezónu. Pak se by se měla přesunout do Vojenského technického muzea Lešany, kde se zařadí do sbírky škodováckých děl. Dosud disponoval VHÚ celkem pěti různými typy 15 cm houfnic systému Škoda z let 1908 až 1925.

Houfnice K1 byla do Turecka dodána ve třicátých letech ve třech sériích a v celkovém počtu 160 kusů. Turecká armáda tím získala jednu ze svých vůbec nejlepších meziválečných zbraní. Celkem putovalo do Turecka v období mezi dvěma světovými válkami 339 škodováckých děl.

Takticko-technická data houfnice K1
přepravní hmotnost: 5 730 kg
bojová hmotnost: 5 200 kg
ráže: 149,1 mm
délka hlavně: 3,60 m
náměr: -5° až +70°
odměr: ±22,5°
hmotnost střely: 42 kg
úsťová rychlost: 580 m/s
maximální dostřel: 15 150 m
kadence: 3 rány za minutu
obsluha: 12 osob

Jaký je rozdíl mezi dělem, kanónem a houfnicí?
Dělo je souhrnný termín a jde o dělostřeleckou hlavňovou zbraň.
Děla se člení podle různých kritérií – např. podle vývrtu hlavně (hladký a drážkovaný), pohyblivosti na lafetě nebo podle místa působení (lodní, letecké, pozemní).
V případě pozemních děl členíme děla na houfnice a kanóny.
Houfnice jsou děla pro nepřímou palbu, mají krátkou hlaveň (15 až 30-ti násobek její ráže). S houfnicemi se setkáváme už u husitů, jsou určeny pro střelbu „do houfu“, jejich hlavním cílem je pěchota.
Kanóny jsou děla pro přímou palbu, vyznačují se dlouhou hlavní (40 až 80-ti násobek její ráže). Cílem kanónů mohou být např. tanky a další jednotlivé cíle.
Existují i tzv. kanónové houfnice, což jsou děla primárně určená pro nepřímou palbu, ale schopná plnohodnotné přímé palby (dlouhá hlaveň).