Hynek Pelc - Špičkový badatel a vlastenec

27. 01. 2025

Mezi československými legionáři z let první světové války najdeme muže všech profesí, od manuálně pracujících se základním vzděláním až po slavné výtvarníky nebo pozdější vědecké pracovníky. K nim patřil také Hynek Pelc, který sloužil v legiích, k nimž ale byl zařazen úředním rozhodnutím až po válce. Statečnost a vlastenectví však mohl projevit v období další světové války, kdy své pevné postoje zaplatil cenou nejvyšší.

Hynek Pelc (1895–1942) dosáhl v roce 1935 na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze profesury. Patřil k nejvýznamnějším osobnostem svého oboru. Zastřelili jej za druhé heydrichiády. FOTO: VHÚ Praha

Narodil se 25. února 1895 ve Strakonicích do rodiny lékaře. Po obecné škole absolvoval gymnázium s maturitou a potom zahájil studia Lékařské fakulty České univerzity Karlo­‑Ferdinandovy v Praze, promoval 25. ledna 1919.
V červnu téhož roku se přihlásil do československých vojenských jednotek. Rozkazem Ministerstva národní obrany byl zařazen k francouzskému depotu legií v Cognaku a jmenován podporučíkem zdravotní služby, vzápětí 1. července 1919 byl povýšen na kapitána.
Po návratu do vlasti působil na ministerstvu, do zálohy odešel 15. prosince 1920. Na štábního kapitána zdravotní služby v záloze jej povýšili 1. ledna 1936. V době mnichovské krize byl povolán k činné službě mezi 24. zářím a 1. říjnem jako předseda prezidiální komise. Po návratu z Francie a odchodu do zálohy působil jako asistent anatomického ústavu, od roku 1920 si doplňoval vzdělání na univerzitě v Bostonu a na Harvardu. Na Univerzitě Johnse Hopkinse v Baltimoru získal doktorát z veřejného zdravotnictví. Po návratu do Prahy roku 1925 založil Oddělení sociální hygieny ve Státním zdravotním ústavu, roku 1927 se habilitoval, o rok později se na SZÚ stal vrchním ústavním lékařem. V roce 1935 dosáhl na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze profesury. Jeho učebnice Sociální lékařství se stala jedním ze základů pozdější poválečné reorganizace československého zdravotnictví. Roku 1938 byl jmenován ředitelem SZÚ a patřil k nejvýznamnějším osobnostem svého oboru.
Po okupaci se stal pro německou správu pro své vlastenecké postoje nepohodlnou osobou, byl odvolán z místa ředitele, musel odejít na nucenou dovolenou a roku 1941 byl suspendován. Snažil se totiž za každou cenu udržet český charakter ústavu a na volná místa přijímal především důstojníky zdravotní služby z rozpuštěné československé armády. To jej ovšem přivedlo do hledáčku německé tajné policie. Ve dnech druhého stanného práva byl profesor MUDr. Hynek Pelc 13. června 1942 zatčen gestapem a 2. července popraven na pražské Kobyliské střelnici. Jeho popel byl uložen do společného hrobu na hřbitově Praha­‑Strašnice.

Ivo Pejčoch

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 23. února 2018

Aktuálně



Obtížné počátky prvního československého odboje na západě představili historici v Armádním muzeu Žižkov

Obtížné počátky prvního československého odboje na západě představili historici v Armádním muzeu Žižkov

16. 10. 2026
Přednášky historiků VHÚ Praha z cyklu “Českoslovenští vojáci na bojištích ve světě”…
Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

Přijďte ve státní svátek 28. října do muzeí VHÚ Praha

15. 10. 2026
Ve středu 28. října jsou pro návštěvníky od 10 do 18 hodin…
Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

Příjezd Československé samostatné obrněné brigády k Dunkerku

14. 10. 2026
Na přelomu let 1942/1943 bylo rozhodnuto, že jednotky československé zahraniční armády v oblasti…
Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

Přijďte 13. října na přednášku o historii prvního československého odboje a Rotě Nazdar

10. 10. 2026
VHÚ Praha vás srdečně zve na přednášku historiků VHÚ Praha Petra Matějčka…
Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

Ústava, která provázela první prezidentské sliby. Na Vítkově je k vidění jen do 1. listopadu

09. 10. 2026
V Národním památníku na Vítkově s hrobem Neznámého vojína je v expozici Symboly…