Jan Netík - Dělostřelec a odbojář

Gymnaziální profesor, který svým dělem dokázal zastavit obrněný vlak nepřítele, pak vysoký důstojník československé armády a nakonec muž pracující pro odboj. Tak by se daly ve zkratce popsat životní osudy generála Jana Netíka, který na samém sklonku války podlehl věznění v koncentračním táboře.

Jan Netík (1885–1945) v roce 1919 na Sibiři. FOTO: VHÚ Praha

Jan Netík se narodil 12. listopadu 1885 v obci Roveň v okrese Rychnov nad Kněžnou. Po maturitě na vyšším gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou absolvoval vojenskou prezenční službu v rakousko-uherské armádě. V roce 1911 úspěšně absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy a věnoval se dráze gymnaziálního profesora. V srpnu 1914 byl povolán k rakousko-uherskému pluku pevnostního dělostřelectva č. 3 na východní frontu, kde v březnu 1915 padl do zajetí. V zajateckém táboře v Ufě se v červnu 1916 přihlásil do čs. vojska a v červenci téhož roku byl zařazen do záložní jednotky čs. střelecké brigády. Po roce služby byl ustanoven důstojníkem, dva měsíce velel 3. rotě 8. čs. střeleckého pluku, poté byl přidělen k dělostřelectvu. Nejprve sloužil u dělostřeleckého oddílu 5. čs. střeleckého pluku, od září 1917 pak u 2. samostatného dělostřeleckého divizionu.

Počátky konfliktu s bolševiky prožil jako delegát prvního sjezdu Čs. vojska na Rusi. Bojů s bolševiky se účastnil jako velitel baterie v čeljabinské skupině. V boji u stanice Zlokazovo 30. června 1918 zničil palbou svého děla bolševický obrněný vlak a byl přitom raněn. Po vyléčení se v srpnu 1918 stal velitelem baterie u 2. čs. dělostřelecké brigády. V roce 1919 postupně velel 2. a od dubna 1919 pak 3. samostatnému těžkému dělostřeleckému divizionu.

Do vlasti se vrátil 22. července 1920 a v září téhož roku byl ustanoven velitelem hrubého dělostřeleckého pluku 108 v Hlučíně. V květnu 1922 byl povolán na dělostřelecký odbor Ministerstva národní obrany. Od 5. září 1925 se stal velitelem 1. polní dělostřelecké brigády. O tři roky později v květnu 1928 byl jmenován generálem a opět se vrátil na MNO, kde se od ledna 1929 stal přednostou II. (dělostřeleckého a zbrojního) odboru. Tuto funkci vykonával až do německé okupace. V době zářijové mobilizace v roce 1938 působil jako velitel dělostřelectva hlavního velitelství operujících armád na zámku v Račicích u Vyškova. Po okupaci zbytku Československa v březnu 1939 se podílel na vzniku vojenské odbojové organizace Obrana národa.

Jan Netík (vlevo) v roce 1919 na Sibiři (Foto VÚA-VHA)

Oficiálně byl divizní generál Netík ustanoven zástupcem generála Eliáše při likvidaci Ministerstva národní obrany. Jeho tajným úkolem bylo umisťovat bývalé čs. důstojníky do průmyslu podle potřeb Obrany národa. Za účast na domácím odboji a za materiální pomoc zahraničnímu odboji byl 30. září 1939 Němci zatčen. Zemřel na počátku posledního roku druhé světové války, 17. února 1945, v Buchenwaldu.

TOMÁŠ JAKL

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 11. listopadu 2016