Jaroslav Riedl - Smrt na prahu svobody

Do konce druhé světové války v Evropě zbývalo jen o málo více než tři měsíce. Dne 1. února 1945 zatklo gestapo majora Jaroslava Riedla, který, věren své legionářské minulosti, se aktivně zapojil i do boje proti německým okupantům.

Jaroslav Riedl (1893–1945). Československý důstojník, který se aktivně zapojil do boje proti německým okupantům, zmizel ve zmatku posledních dnů války a prvních dnů míru. FOTO: VHÚ Praha

Jaroslav Riedl se narodil 2. ledna 1893 na tehdejších Královských Vinohradech (dnes součást Prahy). Po absolvování místní reálky studoval v letech 1909–1911 malířství na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Vlaha Bukovace a Jaroslava Preislera.

Jeho mladické plány však narušila první světová válka. Již na konci října 1914 byl prezentován jako jednoroční dobrovolník u c. a k. pěšího pluku č. 81. Po absolvování školy pro záložní důstojníky u c. a k. pěšího pluku č. 88 odešel v červnu 1915 na východní frontu. Již v červenci téhož roku padl do zajetí. Záhy se zapojil do náboru českých a slovenských dobrovolníků do České družiny.

V červenci 1916 byl jako střelec zařazen k náhradnímu praporu 1. čs. střeleckého pluku Jana Husi a na jaře 1917 přemístěn k 3. čs. střeleckému pluku Jana Žižky. Zúčastnil se bitvy u Zborova, zažil ústup u Tarnopole a bojoval na Transsibiřské magistrále. Do vlasti se vrátil jako velitel jedné z rot. Rozhodujícím pro jeho další kariéru se stal rok 1926. Byl přeřazen do skupiny důstojníků konceptní služby a přemístěn do Památníku odboje, kde zastával funkci výtvarného referenta. O dva roky později byl povýšen do hodnosti majora.

Podílel se také na výzdobě reprezentativních prostor vojenských objektů, jeho jezdecký portrét T. G. Masaryka zdobil Zrcadlový sál Vojenské akademie v Hranicích. Pro Památník osvobození vytvořil, mimo jiné, cyklus olejomaleb nazvaný „Československý voják v zahraničním vojsku“, v němž zachytil příslušníky ruských, francouzských a italských legií různých druhů vojsk. Byl výborným plavcem a díky této zálibě vedl v roce 1937 družstvo čs. armády na vojenských závodech Malé dohody.

Po okupaci ukrýval zbraně a svými kresbami přispíval do ilegálního časopisu „V boj“. Po celou válku unikal pozornosti gestapa. Osudným se mu stal první únorový den posledního roku válečného konfliktu. Byl vězněn v Praze na Pankráci, v koncentračních táborech v Terezíně a Flossenbürgu. Na samém konci války byl zařazen do pochodu smrti. Na cestě do Dachau vězně osvobodili Američané a těžce nemocného majora Riedla odeslali do jedné z nemocnic. Zde se jeho stopy ztrácejí...

JAROSLAV LÁNÍK

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn  6. ledna 2017