JAROSLAV ŠVARC / 11. května 1914 – 18. června 1942

JAROSLAV ŠVARC / 11. května 1914 – 18. června 1942

31. 05. 2022

Jaroslav Švarc byl jedním ze sedmi československých vojáků, kteří před 80 lety, dne 18. června 1942, bojovali v kryptě chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici proti nacistické přesile. Byl příslušníkem československého pěšího pluku 2 ve Francii, pěšího praporu 2 ve Velké Británii a parašutistou – příslušníkem skupiny TIN. Jaroslav Švarc byl prvním z čs. parašutistů, který se ukryl v chrámu v Resslově ulici po atentátu na R. Heydricha 27. 5. 1942. V posledních fázích boje se ukrýval v kryptě kostela, kde také spáchal sebevraždu, aby nepadl do rukou nacistů.

 

Jaroslav Švarc se narodil 11. května. 1914 ve Velkém Újezdu, okres Olomouc, v rodině tesaře Františka Švarce a jeho manželky Anny, rozené Tylichové. Po ukončení školní docházky se měl po vzoru otce vyučit tesařem, ale s ohledem na jeho slabší tělesnou konstituci se ho rodiče rozhodli dát do učení na cukráře.

Léta 1930–1933 strávil jako učeň u firmy Novotný v Čejči u Hodonína a poté odešel do Prahy, kde pracoval ve svém oboru. Dne 1. 10. 1936 nastoupil prezenční vojenskou službu u pěšího pluku 23 v Trnavě, odkud byl 1. 11. 1936 přemístěn k šumperskému p. pl. 13. Službu konal u 9./13., od 15. 2. 1937 u 8./13. pěší roty.

Po absolvování poddůstojnické školy se 31. 8. 1937 dočkal povýšení na svob. Následujícího dne byl odeslán do Hlučína a zařazen do nově vzniklého hran. pl. 4, u něhož sloužil jako velitel kulometného družstva 5./4. hraničářské roty až do tragických mnichovských událostí (mezitím byl dnem 1. 7. 1938 povýšen na des.). V rámci likvidace pluku, jehož existence jako speciálního pevnostního útvaru ztratila po Mnichovu své opodstatnění, byl 20. 11. 1938 odeslán na Podkarpatskou Rus. Odtud byl v únoru 1939 přeložen do Hranic k p. pl. 15, kde byl zařazen k velitelské rotě a 1. 3. 1939 propuštěn z činné služby do civilu.

Po odchodu z armády žil u rodičů, pracoval na melioračních pracích v místě svého rodiště a připravoval se k odchodu za hranice. První pokus dostat se do čs. zahraniční armády přes Polsko se mu však nezdařil. Úspěšný byl teprve napodruhé, kdy vyrazil společně s přítelem z dětství por.pěch. Bohumilem Bednaříkem (pozdějším velitelem výsadku CHALK). Dne 7. 1. 1940 společně přešli slovenské hranice a přes Maďarsko a Jugoslávii se dostali do Francie.

Des. Švarc byl v Agde prezentován 6. 3. 1940 a následně zařazen k 8. rotě čs. pěšího pluku 2. Zúčastnil se bojů na frontě a 27. 6. 1940 odplul z přístavu Sète na lodi Rod el Farag do Británie. Zde byl po vzniku 1. čs. smíšené brigády zařazen k 7 . rotě pěšího praporu 2. Zde se 7. 3. 1941 dočkal povýšení na čet.

V létě 1941 se dobrovolně přihlásil k výcviku pro zvláštní účely a v termínu od 19. 9. do 20. 10. 1941 absolvoval základní sabotážní kurz na STS 26 ve Skotsku. Bezprostředně poté prodělal parakurs na STS 51 v Ringway, jenž úspěšně ukončil 28. 10. 1941 a téhož dne byl povýšen do hodnosti rotného. Poté opět konal službu u své jednotky, odkud byl 27. 1. 1942 povolán na STS 2 na zámečku Bellasis u Dorkingu. Zde se zúčastnil výcviku zaměřeného na jízdu motorovými vozidly, střelbu, vrhání bomb a ručních granátů.

Dne 23. 3. 1942 byl společně s rtn. Ludvíkem Cupalem zařazen do operace TIN. Jejich úkolem bylo provést atentát na protektorátního ministra školství a národní osvěty Emanuela Moravce. Do akce byli odesláni 28. 4. 1942 společně se skupinou INTRANSITIVE a následujícího dne v 1. 31 hod. seskočili na plánovanou doskokovou plochu u obce Věšín na Rožmitálsku (Švarc vybaven občanskou legitimací znějící na jméno Jaroslav Zelinka). Při dopadu však oba parašutisté utrpěli zranění nohou a skupina se nesešla.

Rtn. Švarc pokračoval sám přes Plzeň do Prahy, kde se mu podařilo nalézt spojení s npor.pěch. Adolfem Opálkou (velitelem výsadku OUT DISTANCE), který mu zajistil ubytování. Doléčoval si poté své zranění ze seskoku a pomocí smluvených inzerátů v Národní politice hledal spojení na svého kolegu Cupala, což se mu nepodařilo (rtn. Cupal byl po seskoku nalezen des. Vojtěchem Lukaštíkem, z výsadku INTRANSITIVE, který mu poskytl první pomoc, a dopravil ho k příbuzným na Moravu, kde Cupal spáchal 15. 1. 1943 v gestapáckém obklíčení sebevraždu).

Rtn. Švarc se po atentátu na R. Heydricha jako první z parašutistů ukryl v chrámu v Resslově ulici. Při obléhání kostela 18. 6. 1942 se v jeho kryptě zastřelil, když před tím navíc požil jed. V říjnu 1945 byl posmrtně povýšen do hodnosti npor.pěch. a 24. 6. 2002 jmenován do hodnosti podplukovníka in memoriam.

Převzato z publikace Vojenské osobnosti československého odboje; sestavil kolektiv autorů

Aktuálně



Zhroucení soluňské fronty

Zhroucení soluňské fronty

02. 10. 2023
V polovině září 1918 začala na soluňské frontě vítězná ofenziva dohodových států, jež…
1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…