Josef Černota

Josef Černota

19. 03. 2018

Příslušník skupiny WOLFRAM, jeden ze zakladatelů výsadkového vojska poválečné čs. branné moci.

 

Narodil se 1. srpna 1916 v Břeclavi v rodině řezbáře, příslušníka československých legií. Ve stejném místě vychodil měšťanskou a odbornou pokračovací školu, kterou dokončil v roce 1932 jako krejčí. Poté pracoval u nejrůznějších konfekčních firem, ale i mimo obor na stavbách apod. Odveden byl v době narůstajícího mezinárodního napětí na konci března 1938. Po okupaci zbytku Československa 15. března 1939 odešel v první polovině června téhož roku do Polska a v srpnu odtud jako mnoho jiných Čechoslováků do Francouzské cizinecké legie do Sidi-bel-Abbes v Alžíru. V pevnosti Al Aricha prošel náročným a tvrdým výcvikem budoucího legionáře, který každý den začínal ve čtyři hodiny ráno a končil v devět hodin večer.

Po vypuknutí druhé světové války předali Francouzi Čechoslovákům výcvikové středisko v jihofrancouzském Agde, kde na konci září 1939 vznikl Čs. pěší prapor 1 a o několik dní později na základě smlouvy s Francií byla obnovena československá armáda. Černota byl nejprve zařazen k pěšímu pluku 1 1. čs. pěší divize a od ledna 1940 k pěšímu pluku 2, s nímž se zúčastnil bojů ve Francii. Po její porážce se evakuoval se zbytkem divize do Velké Británie, kde sloužil v nižších velitelských funkcích v hodnosti svobodníka až četaře u 2. pěšího praporu 1. čs. smíšené brigády. Po vzniku Čs. samostatné obrněné brigády zastával od září 1943 v hodnosti rotného funkci velitele tankové čety u tankového praporu 2. Josef Černota se brzy ocitl v hledáčku zvláštní skupiny D II. odboru MNO. U ní prodělal řadu kurzů (sabotážní, konspirativní, úderný, padákový, rádiový atd.), jež ho měly připravit pro operační nasazení na území Protektorátu Čechy a Morava.

V polovině května 1944 byl Josef Černota převelen ke zvláštní skupině D, kde se stal zástupcem velitele šestičlenné skupiny WOLFRAM. O několik dní na to se skupina přemístila do Itálie na vyčkávací základnu u jihoitalského města Brindisi. V noci 13. září 1944 byli parašutisté vysazeni v Beskydech na území protektorátu. WOLFRAM měl jako jediný ze západních výsadků za hlavní úkol vést bojové akce a organizovat partyzánskou činnost v oblasti severovýchodní Moravy. Avšak samotné vysazení provázely problémy. Osádka letounu Halifax nedokázala najít místo shozu, paseku Grúň jižně od Lysé hory, a nakonec parašutisté seskočili ve dvou skupinách na svahu Slavíče u Nytrové, přičemž první skupina dopadla na zem rozptýlená a měla problémy se seskupit dohromady. Smůlu měl radista Karel Svoboda, kterého po šesti dnech dopadla německá Schutzpolizei a předala ho gestapu. Byl podroben tvrdému výslechu, ale neprozradil nic, co by gestapo dovedlo na stopu parašutistů (dočkal se konce války).

Nicméně skupina WOLFRAM přišla o vysílačku a nemohla zažádat o potřebný materiál. Naštěstí se jí podařilo kontaktovat domácí odboj a operující partyzánské oddíly sovětských desantů, které jim poskytl potřebné vybavení a materiál ke splnění úkolu. Během jejich působení v Beskydech přišli o zásobovacího důstojníka Josefa Bierského, jenž byl poblíž Smrku zavražděn jedním z partyzánů s kriminální minulostí. V polovině listopadu 1944 spustilo v této oblasti gestapo za účasti wehrmachtu a jednotek SS vyčišťovací akci s názvem Tetřev a pod tlakem německých ozbrojených složek se skupina musela přesunout na Brněnsko, kde na jaře 1945 provedli několik diverzních akcí. Po přiblížení se fronty kontaktovala skupina WOLFRAM u Jiříkovic ležících u Brna Rudou armádu.

Po válce nastoupil Josef Černota ke 2. oddělení Hlavního štábu čs. branné moci jako šifrovací důstojník a ve Vojenské akademii v Hranicích působil jako specialista zvláštní tělesné přípravy a boje z blízka. V říjnu 1947 vznikl pěší prapor 71 (výsadkový) a v něm byl již kapitán Josef Černota ustanoven hlavním instruktorem instruktorského a přeškolovacího kurzu. Pod jeho vedením vznikl velice důmyslný výcvikový systém navazující na zkušenosti z Velké Británie.

Ve Stráži pod Ralskem a v Hradčanech vybudoval Černota se svými kolegy náročné překážkové dráhy, podobné těm ve Skotsku, můstky pro výcvik doskoků, ženijní cvičiště a cvičiště pozemní přípravy. Postavili makety trupů transportních letadel, plochu pro použití ručních granátů a střelnici pro výcvik v pudové střelbě. Podobně jako za války ve Skotsku používali instruktoři při výcviku mužstva ostrého střeliva. V roce 1948 dostal Josef Černota za úkol vycvičit 43 izraelských výsadkářů z hnutí Hagana. Náplň kurzu se skládala z výsadkové přípravy, práce s trhavinami a ručními granáty a rovněž se kladl důraz na zvyšování fyzické kondice. Pomocí trhavin měli budoucí výsadkáři Státu Izrael provádět destrukci komunikací, železnice, mostů, spojovacích prostředků, zásobovacích skladů atd. Frekventanti kurzu se zúčastnili i tzv. přežití, v němž se učili životu v přírodě a orientace v terénu pomocí mapy a buzoly.

Po komunistickém převratu se začal v čs. armádě měnit pohled na úlohu výsadkových jednotek (od sabotážních k operačně taktickým výsadkům) i na jejich příslušníky působící za druhé světové války na Západě. Postupně nedobrovolně odcházeli zkušení příslušníci velitelského sboru a nahrazovali je často nekvalifikované kádry. Přestože byl Josefa Černota členem komunistické strany, potkal ho podobný osud. V září 1950 se stal velitelem padákové balící stanice v Borečku u Mimoně, ale po několika měsících byl poslán na dovolenou s čekaným a následně propuštěn z armády v hodnosti štábního kapitána. Poté pracoval v řadě dělnických profesí jako řidič, pomocný dělník, seřizovač textilních stavů a skladník. V roce 1990 byl povýšen do hodnosti plukovníka. Josef Černota zemřel ve věku pětaosmdesáti let 22. října 2001 v Břeclavi. V jeho rodném městě mu byla v roce 2003 na budově místní základní školy odhalena pamětní deska.

Jan Šach

 

PROJEKT 300 – 100 LET je jedním z příspěvků Vojenského historického ústavu Praha k letošnímu výročí sta let od vzniku samostatného Československa. Projekt představuje vojenské osobnosti, zbraně a události se vztahem k české historii zahrnující století 1918 – 2018.

Aktuálně



Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

08. 12. 2022
Dvacet sedm sportovců, trenérů a funkcionářů Armádního sportovního centra Dukla ocenila ve…
Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

08. 12. 2022
Čtvrté letošní číslo časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

05. 12. 2022
Ředitel Odboru muzeí plukovník Michal Burian strávil stovky hodin přípravou nových expozic…
Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

01. 12. 2022
Ve čtvrtek 1. prosince 2022 se v Armádním muzeu Žižkov uskutečnilo setkání…