Josef Kutal, zapomenutý hrdina od Tobruku

Josef Kutal, zapomenutý hrdina od Tobruku

04. 03. 2016

V těchto dnech si připomínáme devadesáté deváté výročí narození jednoho z dnes téměř zapomenutých hrdinů, kteří položili své životy při obraně severoafrického přístavu Tobruk. Josef Kutal patřil k těm, kdo se složitou cestou dostali z okupované vlasti až do oblasti, nazývané historicky Střední východ a vstoupili do československé exilové armády.

 

Československými vojenskými jednotkami na Středním východě prošlo během války přibližně dva a půl tisíce vojáků. Z nich padlo, zemřelo na následky zranění či nemocí celkem 41 mužů. V tomto množství jsou vedle padnuvších v boji samozřejmě zahrnuti i ti, kteří zemřeli až po superarbitraci ze zdravotních důvodů, na následky sebevražedného pokusu nebo nemoci. Patří sem také tři zranění bojovníci z Tobruku, kteří zahynuli při potopení transportní lodi Chakdina, na níž je evakuovali do vojenské nemocnice v Alexandrii. Společně s britskými vojáky tehdy zemřeli po torpédování lodi italskými bombardéry. To však nebyl případ vojína Kutala, který zemřel přímo v bojové linii.

Josef Kutal se narodil 2. března 1917 v Bohuslavicích v okrese Zábřeh do rodiny Josefa Kutala a jeho manželky Marie, rozené Hobrové. Byl české národnosti, svobodný, hlásil se k římskokatolickému vyznání. Absolvoval pět tříd obecné školy a tři roky měšťanky, o jeho dalším vzdělání se nedochovaly záznamy. Po základní škole pracoval jako rolník na otcově hospodářství, matka mu zemřela již v mládí. Ve volném čase sportoval a aktivně se věnoval činnosti katolického sportovního spolku Orel.

Odvodem prošel 21. března 1938, vojenskou prezenční službu však nastoupil až 1. března 1939 jako vojín náhradní zálohy spojovací čety dělostřeleckého pluku 14 v Lipníku nad Bečvou. Vzhledem k obsazení zbytku českých zemí nacisty na vojně příliš dlouho nepobyl, již 24. března 1939 jej propustili na trvalou dovolenou.

Josef Kutal po okupaci odešel do exilu a 1. září vstoupil do československé vojenské jednotky v Polsku, takzvaného Československého legionu (označuje se i jako Polský legion). Po německém útoku proti Polsku a vynuceném ústupu československé jednotky se společně s ostatními druhy dostal do sovětské internace, v níž strávil rok a půl. Až 11. března 1941 byl vyslán s transportem Čechoslováků na Střední východ. K Československému pěšímu praporu 11 - Východnímu jej prezentovali 30. března 1941 v Haifě. Josef Kutal byl s dalšími příslušníky praporu vyslán do strategicky významné pevnosti Tobruk a účastnil se její obrany před vojsky Osy.

Okolnosti jeho smrti byly dlouho nejasné. Podle dostupných pramenů byl 6. prosince 1941 zabit výbuchem, podle některých zdrojů explozí torpéda. Minimum dochovaných materiálů dříve neumožňovalo určit, zda a jak Kutal skutečně zemřel. Jestli na následky zranění při výbuchu miny či jiné nálože v tobruckém perimetru nebo jestli jej skutečně usmrtila exploze námořního či leteckého torpéda při manipulaci na základně.

Jasno však udělal zápis v jednom hlášení o ztrátách. Josef Kutal zahynul při náhlé explozi speciální ženijní zbraně, určené k ničení drátěných překážek a Brity nazývané Bangalore Torpedo. Ve skutečnosti však nešlo o torpédo v běžném slova smyslu, nýbrž o ruční výmetnici výbušné nálože. Exploze tělo československého vojáka zcela rozervala.

Pohřbili jej 7. prosince na vojenském hřbitově v Tobruku, do hrobu číslo 323/B.

Na jeho rodném domě je dnes umístěna pamětní deska s nápisem V tomto domě se narodil hrdina Čs. legií Josef Kutal, nar. 2. 3. 1917, který padl za svobodu naší vlasti u Tobruku v Africe 1942.

Za statečnost ve službě mu byl 18. března 1943 posmrtně udělen Československý válečný kříž 1939 in memoriam.

Ivo Pejčoch

 

Aktuálně



V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

V úterý 11. 2. 2025 je Armádní muzeum ZAVŘENO

10. 02. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že v úterý 11. února 2025 je Armádní muzeum Žižkov…
Odešel Jaroslav Beránek

Odešel Jaroslav Beránek

10. 02. 2025
S lítostí a zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí našeho dlouholetého kolegy Jaroslava…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

10. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…
Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…