JOSEF OCELKA / 12. března 1908 – 21. července 1942

JOSEF OCELKA / 12. března 1908 – 21. července 1942

15. 07. 2022

Před 80 let zemřel příslušník RAF, Wing Commander, štábní kapitán letectva (generálmajor in memoriam), letec – bombardovací pilot, velitel 311. peruti Josef Ocelka. Nebyl nikdy sestřelen, a to i díky osobité metodě, jak nebýt zasažen flakem: vždy letěl do místa, kde protiletadlový granát právě vybuchl, neboť věřil, že do stejných míst Němci nebudou střílet dvakrát za sebou. Ze všech příslušníků 311. perutě nalétal u Bomber Command nejvíce operačních hodin, vykonal 45 bombardovacích náletů a stal se prvním čs. bombardovacím letcem, jemuž Britové udělili DFC – Záslužný letecký kříž.

 

Josef Ocelka se narodil 12. 3. 1908 v Lipníku nad Bečvou-Novém Dvoře. Po maturitě na státní reálce (1921–1928), kterou úspěšně složil 14. 6. 1928, se podrobil dobrovolnému odvodu, absolvoval Školu na důstojníky pěšího vojska v záloze v Opavě (1928–1929) a VA v Hranicích (1929–1931). Ještě v průběhu studia byl 1. 1. 1931 povýšen na ppor.pěch. v záloze a vyřazen byl 26. 7. 1931 jako por.pěch. Jeho další cesta pak vedla do Ružomberoku, kde se 27. 7. 1931 ujal velení nad četou u hor. prap. 5.

Po dvou letech, 15. 9. 1933 byl přemístěn k hor. p. pl. 2, kde postupně velel četě a rotě. Po dvou letech byl 1. 10. 1935 povýšen na npor.pěch. Byl vždy nadprůměrně vysoce hodnocen a velitel 1. horské brigády, brig.gen. Bohuslav Kálal, jej označil za „vzor důstojníka“. Vynikal ve sportu, v roce 1934 absolvoval armádní lyžařský kurs a o dva roky později také armádní horolezecký kurs; obojí ve Vysokých Tatrách, a dále si zvyšoval vojenskou kvalifikaci.

V čs. armádě tehdy existovala také kategorie letounových pozorovatelů zbraní. Patřili k ní důstojníci pěchoty, jezdectva, dělostřelectva či generálního štábu, kteří byli vysíláni k letectvu, aby získali zkušenost ze spolupráce s ním. Od 6. 11. 1934 do 30. 9. 1935 kurs letounových pozorovatelů zbraní absolvoval i J. Ocelka, a to u let. pl. 1 T. G. Masaryka v Chebu. To vedlo k tomu, že dnem 15. 1. 1937 byl na vlastní žádost přeložen do skupiny důstojníků letectva, které v něm získalo jednoho z nejlepších a nejperspektivnějších důstojníků.

Nejprve byl zařazen jako nižší důstojník u 4. pozorovací letky let. pl. 1 T. G. Masaryka, dne 30. 9. 1937 pak přešel do Brna k let. pl. 5, který měl bombardovací charakter. Od 15. 11. 1937 zastával funkci pobočníka velitele II/5 peruti a od 1. 2. 1938 velel také četě plukovní poddůstojnické školy. Především však létal a dále si zvyšoval leteckou kvalifikaci. Již 28. 7. 1937 u 61. zvědné letky let. pl. 1 T. G. Masaryka úspěšně absolvoval třítýdenní kurs létání v noci a podle přístrojů pro pozorovatele.

V dobách mnichovské krize, kdy sloužil u 83. těžké bombardovací letky, vyzbrojené dvoumotorovými Blochy MB-200, zastával funkci pobočníka II/5 peruti, pplk.gšt. Josefa Hanuše (nezaměňovat s tehdejším por.let. Josefem Hanušem), jenž jej 30. 9. 1938 hodnotil následovně: „Velmi rád létá, nebojácný. Výkonné službě dává přednost před kancelářskou prací, výtečný denní i noční pozorovatel.“ Dne 31. 1. 1939 ukončil s výtečným hodnocením tříměsíční základní a bojový výcvik pilota vícemístných letounů u cvičné letky let. pl. 5 v Brně.

Do zahraničního odboje odešel 1. 7. 1939 a po prezentaci na čs. konzulátě v Krakově (5. 7.) připlul 1. 8. 1939 do fr. přístavu Boulogne. Až do vypuknutí války setrvával společně s řadou dalších čs. leteckých důstojníků v kasárnách v Nanterre a poté byl odeslán do výcvikových středisek. Nejprve se od října 1939 školil v Tours, v prosinci absolvoval ostré střelby v Cazaux, pak se od ledna 1940 přeškoloval na stíhače v Chartres, ale již v dubnu byl přeložen na výcvik pilota bitevních letounů do Châteauroux.

Dne 1. 5. 1940 byl povýšen na kapitána letectva, ale k bojové jednotce se již nedostal. Poté, co Francie požádala o sdělení podmínek příměří, evakuoval 19. 6. na lodi z přístavu Bordeaux a do britského přístavu Falmouth připlul 23. 6. 1940. Do RAF VR byl přijat v nejnižší důstojnické hodnosti Pilot Officer a 29. 7. 1940 se stal jedním ze zakládajících příslušníků 311. čs. bomb. peruti, kde byl povýšen do systematizované hodnosti Flight Lieutenant. Pilotoval jeden z prvních tří jejích Wellingtonů při historickém náletu na bruselské nádraží v noci 10. 9. 1940, kdy jednotka poprvé udeřila na území ovládané nepřítelem.

Již od 17. 1. 1941 v nové hodnosti Squadron Leader se ujal velení nad B-letkou. Velmi rychle si osvojil a dále zdokonaloval osobitou metodu, jak nebýt zasažen flakem – vždy letěl do místa, kde protiletadlový granát právě vybuchl, neboť věřil, že do stejných míst Němci nebudou střílet dvakrát za sebou. To byla ovšem dost nebezpečná hra, ale fakt, že Josef Ocelka nebyl nikdy sestřelen, mu dával za pravdu.

Jeho snaha o zasažení cíle za každou cenu doznala téměř fanatických rozměrů a slabším povahám naháněla hrůzu. V nejprudší palbě nalétával na cíl i čtyřikrát, aby umožnil navigátorovi přesně shodit náklad a nejednou ho od splnění úkolu neodradila ani porucha letounu, jež při letu nad nepřátelským územím mohla mít fatální důsledky.

Ze všech příslušníků 311. perutě nalétal u Bomber Command nejvíce operačních hodin – 224,30 – tedy hodně přes předepsanou normu; vykonal 45 bombardovacích náletů a zcela po právu se stal prvním čs. bombardovacím letcem, jemuž Britové udělili DFC: „… splnil vždy svůj úkol úspěšně,“ pravilo se v návrhu, „vždy prokazoval mužnou odvahu a oddanost službě a je vzorným příkladem létajícímu personálu své letky,“ přičemž většinu akcí provedl „přímo nad Německem, a to za plného vědomí zvláštních a vážných důsledků, které mu jako československému občanovi i jeho příbuzným, hrozí v případě nouzového přistání v Německu.“

Osobní statečnost, odborná způsobilost a výrazné velitelské předpoklady vedly k tomu, že 3. 7. 1941 byl jmenován novým velitelem 311. peruti a v polovině srpna byl konečně povýšen na Wing Commandera (velení převzal po W/Cdr Josefu Schejbalovi, jenž odcházel na Inspektorát čs. letectva). Patřil k jejím nejrespektovanějším i nejoblíbenějším velitelům a v průběhu jeho velení jednotka konečně dosáhla plného operačního stavu.

Svůj poslední nálet provedl v noci z 9. na 10. 1.1942; cílem byl fr. přístav Brest, kde se ukrývaly německé bitevní kolosy Scharnhorst, Gneisenau a Prinz Eugen. Dne 24. 4. 1942, kdy 311. peruť končila svou činnost v rámci Bomber Command, předal velení svému nástupci (W/ Cdr Josef Šnajdr) a odešel na zasloužený odpočinek. Zahynul o tři měsíce později, 21. července 1942 při startu z letiště Brize Norton, kde se u zdejší servisní technické jednotky 6. MU seznamoval s různými typy vícemotorových letounů. Při zkušebním letu na letounu Beaufort krátce po startu zachytil o střechu hangáru a zřítil se k zemi. On i oba civilní zaměstnanci, kteří se nacházeli na palubě, byli na místě mrtvi.

Byl pohřben 25. 7. 1942 se všemi vojenskými poctami na oddělení RAF vojenského hřbitova v Brookwoodu. In memoriam byl povýšen na podplukovníka letectva (1. 2. 1947) a po letech na generálmajora (7. 3. 1992). V RAF bojoval i jeho mladší bratr, W/O Antonín Ocelka, původně zbrojíř, později pilot 312. čs. stíhací peruti. 18. 9. 1944 při podpoře operace Market-Garden v Nizozemsku byl sestřelen, zraněn a zajat. Podobně jako jeho bratr i on zahynul smrtí letce, a to 1. 7. 1949 při havárii dvoumotorového letounu Aero C-3B (Siebel Si 204D) u osady Lhůta poblíž Čáslavi.

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…