Josef Šandera

Josef Šandera se narodil 14. března 1912 v Náměšti nad Oslavou. Po maturitě v roce 1937 na reálce v Brně, absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích. Vyřazen byl 14. srpna 1938 v hodnosti poručíka dělostřelectva a přidělen k dělostřeleckému oddílu 83. Téhož dne byl také ustanoven důstojníkem pátračem 2. baterie. Za mobilizace byl zařazen jako velitel spojovací čety, první důstojník a krátce také jako velitel baterie.

Po okupaci a likvidaci čs. branné moci nastoupil 9. června 1939 službu jako obecní tajemník v Náměšti nad Oslavou a potom na okresním úřadě v Třebíči. Ilegálně překročil 7. prosince 1939 přes Velké Karlovice – Javorník hranice protektorátu. U Levic poté přešel ilegálně do Maďarska a přes Budapešť a Bělehrad přicestoval 14. ledna 1940 do Marseille. Dne 14. ledna 1940 byl prezentován v Agde, a krátce nato ustanoven důstojníkem pátračem u 7. baterie. Po pádu Francie přijel 7. července 1940 do Británie, kde byl vtělen k baterii kanónů proti útočné vozbě. Od 27. září 1940 byl zařazen v důstojnické záloze. Absolvoval množství speciálních kurzů, 25. října 1941 byl povýšen na nadporučíka dělostřelectva a 6. listopadu 1942 přemístěn k III. odboru exilového Ministerstva národní obrany. Do vlasti byl vysazen v noci z 3. na 4. dubna 1944 u Vysoké nad Labem jako velitel paravýsadku BARIUM.

Tříčlenný výsadek, který obsahoval zástupce velitele a šifranta, četaře Tomáše Býčka a radistu, četaře aspiranta Josefa Žižku, měl, kromě zpravodajství, za úkol organizovat podzemní armádu na Královéhradecku a připravit jí na celonárodní povstání. Své úkoly výsadek úspěšně plnil, navázal kontakt se zbytky Obrany národa i nově vzniklými organizacemi, ve spojení s výsadkem byli i generálové Slunečko, Bláha a Zdeněk Novák. Josef Šandera byl 15. června 1944 povýšen na kapitána dělostřelectva. Na podzim 1944 se na činnost výsadku zaměřil protiparašutistický referát pražské služebny gestapa a za pomoci konfidentů se dostal členům BARIA na stopu. Josef Šandera byl 16. ledna 1945 zatčen v Žamberku, při zatýkání se pokusil o sebevraždu ranou z pistole do spánku. Na následky zranění zemřel 9. března 1945 v nemocnici v Hradci Králové.

Tomáš Jakl