Karel Blahna

Počátky transformace bývalé ČSLA po listopadu 1989 jsou spojeny s generací mladých důstojníků, kteří své vojenské vysokoškolské vzdělání a výcvikové zkušenosti u jednotek museli umět uplatnit v prvních zahraničních misí v rámci mnohonárodnostních mírových formací OSN. Patří sem i dnešní brigádní generál v.v. ing. Karel Blahna.

Narodil se 11. března 1952 v Praze. Jeho cesta k armádě začala v patnácti letech na Vojenské škole Jana Žižky z Trocnova v Opavě. Po maturitě v roce 1970 byl přijat na vysokou vojenskou školu pozemního vojska a po jejím úspěšném skončení byl 1. srpna 1974 přijat v hodnosti poručíka za důstojníka z povolání.

Svou profesionální kariéru zahájil u 10. motostřeleckého pluku v Janovicích nad Úhlavou jako náčelník štábu praporu a velitel praporu. V září 1980 byl vyslán k tříletému internímu postgraduálnímu studiu Vojenské akademie Antonína Zápotockého v Brně (VAAZ obor velitelsko štábní – zpravodajský). Po skončení studia působil u 4. tankové divize v Havlíčkově Brodě (zpravodajský náčelník).

V prosinci 1987 byl vyslán k dvouletému dálkovému studiu jazyků na VAAZ (anglický jazyk), v němž pokračoval ještě od ledna 1990 na téže škole dalším pětiměsíčním kursem anglického jazyka. To spolu s jeho předchozím vojenským vzděláním a službou umožnilo, že byl na základě úspěšného výběrového řízení 1. listopadu 1990 v hodnosti podplukovníka přemístěn ke generálnímu štábu ČSA s určením pro funkci velitele praporu rychlého nasazení mírových sil OSN výcvikového střediska MS OSN v Českém Krumlově, kde absolvoval výsadkový výcvik. V rámci této služby absolvoval dva kursy pro velitele a štábní pracovníky misí OSN ve Vídni a v dubnu 1992 byl odvelen jako velitel praporu do mise UNPROFOR, v níž strávil 12 měsíců. Jako první československý velitel zde působil v regionu Krajina v Chorvatsku v úseku Plitvických jezer v sektoru s prapory z Franice a Keni. Zde musel řešit nejeden složitý problém na horké půdě krvavého chorvatsko-srbského konfliktu zanikající jugoslávské federace.

Po návratu z mise působil ve funkci zástupce velitele divize organizačního prvku 4. motorizované divize a od 1. června 1994 stál ve funkci zástupce velitele u zrodu 4. brigády rychlého nasazení. Dne 2. května 1995 byl opět povolán do mise OSN UNCRO, což byla de facto opět mise UNPROFOR na území Chorvatska. K jejímu přejmenování došlo pod tlakem chorvatského prezidenta Franjo Tudjmana v březnu 1995 na „novou misi pro navrácení důvěry“ pod názvem United Nations Confidence Restoration Operation in Croatia (UNCRO).

Karel Blahna již jako plukovník zde působil jako zástupce velitele sektoru JIH, kdy po drtivé chorvatské ofenzívě OLUJA a rezignaci kanadského generála Foranda musel převzít v říjnu sektor, tvořený jednotkami z Kanady, České republiky, Keni a Jordánska, pod své velení. Činnost v této misi ukončil 19. prosince 1995 a od února 1996 opět působil ve funkci zástupce velitele 4. brigády rychlého nasazení, ale již 1. října 1996 se stal velitelem 1. mechanizované brigády, od července 1997 zastával funkci zástupce náčelníka štábu Velitelství pozemního vojska. Neustále změny v organizaci tehdy se stále transformující Armády ČR jej zavedly i do funkce poradce ministerstva obrany u ministerstva zahraničních věcí ČR a také do dalšího vzdělávání od Vyššího akademického kurzu Generálního štábu AČR při Vojenské akademii v Brně (1997) až po kurzy zahraniční (1999 – kurz anglického jazyka ve vojenské jazykové škole v britském Beaconsfieldu, 2001 – tříměsíční kurz pro vyšší důstojníky v Královské akademii obranných studií v Londýně).

Rozkazem prezidenta republiky byl s účinností od 20. března 2001 povýšen na brigádního generála a téhož roku se v červnu stal zástupcem velitele pozemních sil. V únoru 2003 odešel do zálohy. V květnu 2012 jej ministr obrany ČR vyznamenal Křížem obrany státu za „významný podíl na získání velice pozitivního mezinárodního ohlasu na působení naší jednotky na území bývalé Jugoslávie“ v misích UNPROFOR a UNCRO.

Jindřich Marek