Karel Pavlík - Obánce Czajankových kasáren

27. 01. 2025

Obrana Podkarpatské Rusi a boj o Czajankova kasárna v Místku v březnu 1939 se staly symbolem, který předznamenal boje československé armády v exilu i její znovuzrození na domácím území v letech 1944 a 1945. Obraně kasáren velel kapitán Karel Pavlík. Narodil se 19. října 1900 v Hradových Střímelicích jako jedno ze šesti dětí v rodině řídícího učitele. V letech 1915 a 1916 absolvoval v Praze jeden ročník na učitelském ústavu, následující školní rok studoval jeden ročník obchodní školy. Od srpna 1919 do února 1920 byl zaměstnán v soukromé službě jako účetní praktikant a od června 1920 do června 1921 ve státní službě jako výpomocný učitel.

Kapitán Karel Pavlík (1900–1943), podplukovník in memoriam. FOTO: VHÚ Praha

Poté nastoupil vojenskou prezenční službu, kde se rozhodl pro vojenskou kariéru. V roce 1923 absolvoval Vojenskou akademii v Hranicích a jako poručík pěchoty nastoupil službu u Hraničářského praporu 1 „České družiny“ v Děčíně. Po pěti letech byl přeložen k Pěšímu pluku 5 „T. G. Masaryka“ do Prahy. Byl povýšen na nadporučíka a v roce 1932 na kapitána. Pro kázeňské přestupky byl v roce 1933 přemístěn z Prahy k Pěšímu pluku 8 „Slezskému“ do Místku. Své přemístění nesl těžce, neúspěšně se pokusil intervenovat ve svůj prospěch u Ministerstva národní obrany a v parlamentu. V roce 1934 se mu rozpadla rodina a došlo k rozvodu. Potíže s kázní a subordinací pokračovaly i v Místku. Se vzniklou situací se přesto nakonec vyrovnal a od července 1936 byl ustanoven zatímním velitelem roty pěšího pluku 8.

V úterý 14. března 1939 večer velel obraně kasáren v budovách bývalé Czajankovy továrny v Místku v Českém Slezsku, jejichž posádka kladla ozbrojený odpor německé okupační armádě. Boj ukončil až přímý rozkaz vyššího velitelství a vyčerpání munice. Po likvidaci armády v době protektorátu se přihlásil do obchodnicko­‑živnostnického kurzu. Působil v domácím odboji, zpočátku v ostravské ilegální skupině redaktora Bjačka Za vlast, která napomáhala především při odchodech čs. vojáků do zahraničního odboje.

Po přestěhování do Prahy se zapojil do ilegální odbojové organizace Obrana národa a později i do rozvětvené sokolské organizace Jindra. Dále spolupracoval se skupinou revidenta M. Šrámka a O. Frolíka. Tak se dostal také do kontaktu s československými parašutisty z Velké Británie. Nacistické represálie během heydrichiády jej minuly, ale 4. září 1942 byl za dramatických okolností zatčen v pražských Záběhlicích. Po těžkých výsleších na gestapu a neúspěšném pokusu o sebevraždu byl odeslán do koncentračního tábora Mauthausen, kde byl 26. ledna 1943 v 16.31 hodin popraven zastřelením ranou do týla. Po válce byl in memoriam povýšen do hodnosti nejprve majora a později podplukovníka.

Tomáš Jakl

Napsáno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 9. října 2020.

Aktuálně



PF 2026

PF 2026

23. 12. 2025
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2026
Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

23. 12. 2025
Touto dobou před osmdesáti šesti lety se příslušníci československé branné moci ve…
Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

23. 12. 2025
Svátky, které se i daleko od domova nesly ve znamení soudržnosti, tradic…
Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…