Konverze zbrojního průmyslu aneb ČSSR jako exportér

Konverze zbrojního průmyslu aneb ČSSR jako exportér

08. 02. 2016

Zásadní změny mezinárodně politické a vojenské situace na přelomu 80. a 90. let minulého století vedly k dramatickému poklesu zbrojní výroby. Výrazné snížení poptávky po zbraních uvrhlo zbrojní průmysl v zemích s rozvinutým zbrojním průmyslem do kritické situace. K těmto zemím patřilo i Československo a po jeho rozdělení Česká republika a Slovenská republika.

 

Zbrojní výroba má konjunkturální, nestabilní charakter. Je to způsobeno vývojem a zaváděním stále dokonalejších zbraňových systémů, které jsou zaváděny do armády v průběhu přezbrojovacích cyklů.

Období po skončení studené války, dané rozpadem Varšavské smlouvy a krátce poté i Sovětského svazu, vedlo ke konci bipolárního rozdělení světa. To se ve svých důsledcích projevilo poklesem výdajů na obranu, snížením počtů ozbrojených sil, vedlo ke změnám jejich struktury a také snížením poptávky po zbraních na mezinárodních trzích. Vzhledem k tomu, že od 70. let minulého století se soupeření dvou vojensko-politických bloků - Varšavské smlouvy a NATO - přesouvalo do rozvojových zemí, představovaly požadavky zemí třetího světa až 70 % poptávky po zbraních.

Právě v tomto období se však řada z nich dostala do obtížné ekonomické situace a nebyla sto plnit své závazky. To vedlo k omezení zbrojního obchodu s nimi.

První náznaky se projevovaly již na sklonku 80. let. V celosvětovém měřítku (ale také u zemí Varšavské smlouvy i samotného Československa) představoval vrchol zbrojní konjuktury rok 1987. Zakrátko se však projevil vliv zmírňování mezinárodního napětí, především vyhlášení nové vojenské doktríny Sovětského Svazu a Varšavské smlouvy, uzavření smlouvy o stažení a likvidaci sovětských a amerických raket z Evropy 17. prosince 1987 i průběh ozbrojovacích jednání v rámci Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (mj. návrhy na stažení sovětských vojsk ze střední Evropy).

Největšího objemu dosáhla zbrojní výroba v ČSSR, jak již bylo uvedeno, v roce 1987, a to cca 29 mld Kč. Tvořila cca 4 % HDP a podílela se téměř 8 % na celkové průmyslové výrobě. Více než polovina směřovala do států Varšavské smlouvy a cca jedna pětina byla exportována do rozvojových zemí. V letech 1984-1988 Československo vyvezlo zbraně a vojenskou techniku za 2,7 mld USD (v cenách roku 1985) a zařadilo se tak na sedmé místo mezi světovými exportéry zbraní. O rok později, po dílčím poklesu v polovině 80. let, dosáhly vrcholu i výdaje na obranu, které činily téměř 38 mld Kč.

Současně se však Československo, stejně jako SSSR a ostatní socialistické státy, potýkalo s klesající výkonností národního hospodářství, a další zvyšování výdajů na obranu a zbrojní výroby již bylo neúnosné. Proto bylo rozhodnuto, že výdaje na obranu a bezpečnost mají de facto kopírovat vývoj národního důchodu. Výhledově se počítalo s jejich postupným snižováním, takže v roce 1992 se oproti roku 1989 měly snížit o 10 %.

Na přelomu 80. a 90. let pokles zbrojní výroby pokračoval rychlým tempem. Objevily se vážné problémy s odbytem čs. zbraní v rozvojových zemích, ale také v rámci Varšavské smlouvy. Zcela zásadní vliv mělo značné snížení požadavků na již sjednané dodávky letecké techniky, tanků a bojových vozidel pěchoty do Sovětského Svazu. Vzhledem k odlišné struktuře zbrojní výroby v českých zemích a na Slovensku (tanky, bojová vozidla pěchoty) se krize zbrojní výroby projevila nejdříve u slovenských zbrojovek a byla mnohem intenzivnější. Na počátku 90. let se krize přelila i do českých podniků.

K rozsáhlému omezování zbrojní výroby došlo ve velmi krátkém časovém období 3-4 let a toto rychlé snížení zapříčinilo, že zvolené náhradní programy civilní výroby nemohly v žádném případě pokles zbrojní výroby kompenzovat (podle odhadů jen z jedné pětiny až jedné třetiny). Pokles ještě umocnilo rozdělení státu, kdy byly zpřetrhány kooperační a subdodavatelské vztahy (české závody se také ocitly bez podstatné části vývojové a zkušební základny). Proces konverze zbrojní výroby ovlivnily ekonomické a politické reformy a přechod na tržní ekonomiku. Cesta k prosperujícímu hospodářství se ukázalo být mnohem obtížnější a původní optimistické představy tak musely být korigovány.

 Jaroslav Láník

 

Aktuálně



Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

Prohlédněte si práci našich restaurátorů. Rubrika Z restaurátorských dílen opět ožívá

14. 02. 2025
Posláním Vojenského historického ústavu Praha je soustavně a cílevědomě shromažďovat písemné a…
Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

Nejtragičtější americký nálet na Prahu se uskutečnil před 80 lety - 14. února 1945

13. 02. 2025
Za 2. světové války se česká metropole stala terčem leteckého bombardování několikrát,…
Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

Pořad ČT Fokus Václava Moravce se vysílal z Armádního muzea Žižkov, mluvilo se o válce i globální tísni

12. 02. 2025
Prostorné atrium Armádního muzea Žižkov, jehož rekonstrukce získala hned několik významných architektonických…
Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

Měřicí hlava pomáhala zdokonalit tvar vrtulových listů

12. 02. 2025
Třetí díl seriálu Poklady z depozitáře na webu iDNES.cz, který mapuje méně…
Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

Únor 1939 – radikální pravice plánuje převrat

11. 02. 2025
Přijetí mnichovské dohody a následné odstoupení pohraničních oblastí nacistickému Německu znamenalo obrovský…