Lotyšský Řád medvědobijce – II. třída

Konec první světové války spolu s porážkou Centrálních mocností vyústil v některých částech Evropy ve výrazné národní snahy na sebeurčení, které s ohledem na okolnosti nabraly v určitých případech podobu ozbrojeného konfliktu, jakým byla i lotyšská osvobozenecká válka. Během ní se zrodil lotyšský vojenský Řád medvědobijce, jímž byli dekorováni i někteří českoslovenští důstojníci jako například Stanislav Čeček.

Stanislav Čeček, pocházející z benešovské Líšně, zahájil první světovou válku v Rusku, kde byl původně za prací. Zde následně vstoupil do řad České družiny a posléze do vznikajících Československých legií v Rusku, kde se osvědčil jako schopný velitel. Zúčastnil se bitev u Zborova i Bachmače a do Československa se vrátil v hodnosti generálmajora. V armádě působil i nadále ve vysokých velitelských funkcích, podporoval rozvoj letectví, stal se i náčelníkem Vojenské kanceláře prezidenta republiky a na sklonku dvacátých let sloužil jako vojenský velitel Českých Budějovic. Zemřel v roce 1930 v důsledku zdravotních komplikací, majících původ v útrapách a zraněních z bojů v Rusku.

Řád medvědobijce byl založen dne 11. listopadu roku 1919 na výročí ukončení první světové války. Nehledě na datum je třeba dodat, že řád byl založen na popud velitele lotyšské armády Janise Balodise v průběhu lotyšské osvobozenecké války (5. prosince 1918 - 11. srpen 1920), která skončila uhájením nezávislého Lotyšska proti silám ruských i lotyšských sovětů a Spojeného baltského vévodství. Řád byl pojmenován podle legendárního hrdiny Lāčplēsise, který údajně zabil medvěda holýma rukama a odtud bylo odvozeno přízvisko „medvědobijce“. Jednalo se o historicky první lotyšský záslužný řád, který se uděloval výlučně vojákům. Výjimku tvořilo udělování cizincům, mezi nimiž mohli řád obdržet i významní političtí představitelé. Ve vztahu k ozbrojeným silám československé republiky je třeba zmínit, že tímto řádem bylo oceněno 15 příslušníků československé armády – 6 generálů obdrželo nákrční dekoraci II. třídy, 9 důstojníků pak náprsní dekoraci III. třídy. Mezi generály dekorovanými v letech 1923-1924 byl také první ředitel Památníku osvobození generál Rudolf Medek. Prezentovaná dekorace II. třídy patřila generálovi Stanislavu Čečkovi.

Stříbrný zlacený kříž ve tvaru svastiky o rozpětí ramen 45 mm se středovým medailonem, podložený zkříženými meči. Ramena kříže jsou rámována kovovou lištou, vyplněna bílým smaltem a ohraničena červeně smaltovanou bordurou, oddělenou od bílého smaltu tenkou kovovou lištou. Smaltovaný středový medailon ohraničený dvojitým převýšeným okrajem nese kolorovaný motiv hrdiny Lāčplēsise, zápasícího s medvědem. Revers středového medailonu obsahuje dataci založení řádu a v ramenech kříže je rozdělen nápis PAR LATWIJU (Za Lotyšsko). Kříž je zavěšen na nákrční stuze o šíři 35 mm tvořené kombinací střídajících se 4 bílých a 3 červených pruhů. Exemplář byl do sbírky získán převodem z původního Muzea památníku osvobození v roce 1951.

Jan Biederman