Na RMS Mauretania okolo Afriky do Velké Británie

Dne 5. července 1943 okolo páté hodiny odpolední vyplula z egyptského přístavu Port Tewfik (dnes Suez) RMS Mauretania, na jejíž palubě se mimo jiné nacházelo 1 326 příslušníků Československého lehkého protiletadlového pluku 200 – Východního a Československého výcvikového střediska východního. Týmž dnem přestala fakticky i formálně existovat Skupina československé armády na Středním východě.

Jednalo se o výsledek úvah československé exilové vlády v Londýně, jakým způsobem v dalším průběhu války co nejefektivněji využít nevelký kontingent našich pozemních jednotek nacházejících se na území britského impéria. Panovala všeobecná shoda na tom, že dosud v podstatě pěší brigáda z Velké Británie a protiletadlový pluk ze Středního východu by se měly sloučit a přezbrojit na vyšší obrněný svazek, jehož hlavní údernou silou by byly tanky. Existovaly v podstatě dvě možnosti, kde k tomu mohlo dojít: Buď přepravit čs. brigádu z Britských ostrovů do severní Afriky, anebo naopak. Výhodou prvního plánu by bylo to, že by čs. vojáci mohli po ukončení výcviku okamžitě zasáhnout do bojů. Nevýhodou, že budou s největší pravděpodobností bojovat až do konce války na „vedlejší“ frontě. Na přelomu let 1942/1943 tedy zvítězila druhá varianta. Nešlo jen o jistou prestiž, ale také o nevyslovenou naději, že v případě příznivého vývoje válečné situace by se čs. jednotky ze Západu mohly účastnit i osvobozování vlasti.

Vzhledem k tomu, že do spojenecké invaze na Sicílii chybělo ještě několik dní (došlo k ní 9. července 1943), neplula Mauretania Středozemním mořem, ale dlouhou trasou okolo celé Afriky. Po týdnu plavby, 12. července 1943, překročila rovník a o dva dny později přistála v přístavu Diego Suarez na Madagaskaru, kde však jen doplnila pohonné hmoty. Odtud pokračovala velkým obloukem do Kapského Města, kam připlula 22. července. Tady zakotvila na čtyři dny. Čs. vojáci defilovali městem a následovalo volno, které mohli strávit na pevnině.

Posledního červencového dne loď znovu přejela rovník a 2. srpna 1943 krátce zastavila v přístavu Freetown v britské kolonii Sierra Leone, kde byly znovu doplněny pohonné hmoty. Ještě téhož dne pak vyplula znovu na širé moře a kvůli nepřátelským ponorkám opět velkým obloukem, kdy se přiblížila až k americkým břehům, zamířila do Velké Británie. Dne 11. srpna 1943 zakotvila v Liverpoolu. Plavba Mauretanie byla vůbec nejdelším přesunem čs. jednotek během 2. světové války.

Po poslední noci strávené na lodi byli čs. vojáci ve dnech 12.–13. srpna vlakem přepraveni do tábora Wivenhoe Park na okraji Colchesteru v jihovýchodní Anglii. Na nedalekém pobřeží byly v té době rozmístěny i jednotky Čs. samostatné brigády.

Již následujícího dne je zde navštívil ministr národní obrany generál Ingr a 18. srpna pak prezident Edvard Beneš, který vyznamenal prapor jednotky Čs. válečným křížem 1939. Pluk i výcvikové středisko byly organizačně podřízeny Čs. samostatné brigádě (nebyly však vykazovány v jejích statistikách). Naposledy vojáci ze Středního východu nastoupili v tropické výstroji před svým velitelem plk. Karlem Klapálkem 27. srpna 1943.

Dne 31. srpna 1943 byl velitelstvím brigády vydán rozkaz č. 221, spolu s důvěrným rozkazem č. 32, podle nichž následujícího dne vznikla Československá samostatná obrněná brigáda (Czechoslovak Independent Armoured Brigade Group).

Jiří Plachý