Návrhy vlajek

Návrhy vlajek

26. 07. 2018

Krátce po vzniku Československé republiky v roce 1918 vyvstala otázka nutnosti vytvoření a schválení definitivní podoby státní vlajky a znaku jako základních symbolů státní reprezentace. Proto byla již 31. prosince 1918 při Prezidiu ministerské rady ustavena tzv. znaková komise.

Tato komise byla složena z významných historiků, archivářů a umělců (Gustav Friedrich, Václav Vojtíšek, J. B. Novák, František Kysela). Problematice vlajek se komise věnovala poprvé 1. dubna 1919 a již v červenci téhož roku předložil Jaroslav Kursa přesně graficky rozkreslené návrhy státní vlajky tradiční bílo-červené barvy s modrým žerďovým klínem. Schválení návrhu příslušného zákona o státní vlajce, státních znacích a státní pečeti č. 252 Sb. dne 30. března 1920 provázely bouřlivé diskuse v parlamentu i v odborných kruzích.

Součástí činnosti znakové komise bylo také přijetí definitivní podoby vlajky československého prezidenta. Stala se jí čtvercová vlajka s okrajem ve státních barvách, tvořených plaménky. Znázorňovala velký státní znak podle návrhu profesora Gustava Friedricha, včetně husitského hesla „Pravda vítězí“. Samostatná symbolika hlavy státu neměla ve střední Evropě dlouhou tradici. Demokratická země potřebovala zcela nový model a finální výsledek byl po všech stránkách velmi zdařilý.

Do těchto aktivit byli zapojeni od května 1919 i členové Uměleckého sboru Památníku odboje, z jejichž činnosti vzešly výtvarné návrhy státních vlajek, vojenských praporů, společně s nákresy budoucí podoby prezidentských vlajek a korouhve. První zasedání pléna Památníku odboje se konalo 24. května 1919. Jeho členové, významní umělci a architekti (František Kupka, Josef Gočár, František Kysela, Václav Špála, Otakar Španiel a další) se shodli na společném principu grafického řešení návrhů státní vlajky, vycházejícího z kombinace červené, modré a bílé barvy. V létě téhož roku předložilo znakové komisi své inspirativní předlohy celkem pět výtvarníků.

František Kupka se držel tříbarevné kombinace pruhů podle francouzského modelu. Jaroslav Benda a Jaroslav Jareš se blížili spíše Kursovým variantám s klínem. Čtvrtým z účastníků soutěže za Památník odboje byl architekt Vlastislav Hofman, který použitím pěti hvězd (dle znaků pěti zemí) vycházel z podoby Preissigovy vlajky našich krajanů v Americe. Jako poslední zaslal ze Spojených států své akvarely do soutěže i Vojtěch Preissig. Ani jeden z návrhů však nabyl na jednáních komise akceptován.

Kombinace pruhů na Kupkových akvarelech, které používalo již více států, nebyly použitelné. Neujalo se ani Preissigovo či Hofmanovo řešení s pěti hvězdami podle krajanské tradice, prosazované odpůrci Kursova klínu. Zajímavě a zejména harmonicky působily nákresy Jaroslava Bendy. U vojenských praporů se držel husitské symboliky červeného kalicha na černém poli.

Návrhy čs. státní a vojenské symboliky jsou součástí původní sbírky Vojenského historického ústavu v Praze.

 

František Kupka, Návrh vojenského praporu, 1919

Papír, akvarel, 9,5 x 13,2 cm

Vlastislav Hofman, Návrhy vojenské a prezidentské vlajky, 1919

Papír, akvarel, 38 x 33 cm

Jaroslav Benda, Návrhy vojenského praporu, státní, námořní a prezidentské vlajky, 1919

Papír, akvarel, 7 x 11 cm

Jaroslav Jareš, Návrh čs. státní vlajky, 1919

Papír, akvarel, 15 x 18 cm

Vojtěch Preissig, Návrh čs. státní vlajky, 1919

Papír, akvarel,

Ilona Krbcová

 

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…