Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025

Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Portál Novinky.cz k tomuto významnému výročí připravil seriál, na kterém spolupracují také historici Vojenského historického ústavu Praha. Jejich mediální výstupy můžete sledovat i na našem webu.

Projekt portálu Novinky.cz 1945 - Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. 

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Německá osobní loď Wilhelm Gustloff (pojmenována po švýcarském nacistovi německého původu, který v Davosu založil švýcarskou odnož NSDAP) vyplula z Polska 30. ledna 1945. Na lodi pro 1500 cestujících bylo ale násobně více lidí – někteří se na ni dostali ze člunů jen díky kapitánovi, který se nad nimi slitoval a vzal je na palubu. 

Tato plavba byla součástí masivní „Operace Hannibal“, jejímž cílem bylo evakuovat německé občany a vojáky ohrožené v roce 1945 sovětským postupem v Kuronsku, Východním Prusku včetně Königsbergu i Pomořan. 

Loď zaregistroval kapitán Alexander Marinesko, který velel sovětské ponorce S-13. Ta v Baltském moři plula už tři týdny, ale zatím nenarazila na žádný cíl. Kapitán natočil ponorku tak, aby z ní mohl vypálit torpéda proti levému boku lodi.

Čtyřicet minut po zásahu už loď ležela na boku. I když stovky lidí zabily exploze a další zemřeli v panice v tlačenici, naprostá většina umřela na podchlazení.

Navzdory velkému množství obětí nebyl útok na Wilhelma Gustloffa válečným zločinem, jak se občas uvádí. Loď, která po pět let sloužila jako nemocniční, už správně jako nemocniční označena nebyla. Byla vyzbrojena několika protiletadlovými děly, a kromě civilistů evakuovala také 918 námořníků, kteří se připravovali sloužit na ponorkách a na lodi bydleli.
Celý článek najdete ZDE. Najdete v něm dobové fotografie, ale i video se záběry z filmu „Zkáza lodi Gustloff“, který v roce 2008 natočil režisér Joseph Vilsmaier.

Aktuálně



Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

25. 02. 2026
V únoru si připomínáme 108 let od doby, kdy v rámci poslední ofenzivy na…
V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…