Nové číslo Historie a vojenství: proč ČSLA v roce 1989 nezasáhla?

Nové číslo Historie a vojenství: proč ČSLA v roce 1989 nezasáhla?

30. 11. 2015

Letošní poslední číslo čtvrtletníku Historie a vojenství 4/2015, které vydává Vojenský historický ústav Praha, přináší nejen materiály vztahující se k letošnímu 70. výročí ukončení druhé světové války, ale nabízí i články postihující časově vzdálenější období, případně unikátní či neprávem opomíjená témata.

 

Celé číslo Historie vojenství 4/2015 otevírá pozoruhodný sumarizační materiál Pavla Mückeho nazvaný Za paprsky krvavého slunce. Jedná se o text zamýšlející se nad uplynulými 25 lety v oblasti bádání české historiografie vojenství, které se zabývá druhou světovou válkou. Autor svůj článek nazval „impresí“, nejde tedy např. o faktografický výčet všech titulů, které o daném období vyšly, ale spíš jsou zde zpracovány širší otázky reflexe válečného konfliktu a jeho vnímání ve společnosti.

Dané vydání HaV přináší také dokončení některých klíčových materiálů z minulého čísla. Jedná se o druhou část textu Ivo Pejčocha Cyklistické jednotky československé armády – Od legií do druhé světové války. A také o druhý díl studie Jiřího Marka Poslední výstřely toulavých džípů, která popisuje operační činnost V. sboru 3. americké armády na českém území ve dnech 6.-12. května 1945.

Z pera téhož autora, Jindřicha Marka, pochází i text Pražská protiletecká ochranná policie v květnu 1945, jenž se zabývá činností tzv. Luftschutzpolizei. Jednalo se o uniformované, ale neozbrojené protektorátní příslušníky, kteří měli provádět dozor a záchranné práce v případě bombardování. Zároveň se ale v květnu 1945 aktivně zapojili do Pražského povstání.

S tímto textem přirozeně souvisí texty dalšího historika VHÚ Tomáše Jakla. První práce se jmenuje Organizace jednotek místního velitelství Luftschutzpolizei Prag a druhý text Příslušníci Luftschutzpolizei padlí v Pražském povstání. Jakl v něm předkládá čtenáři medailony více než dvacítky padlých bojovníků z května 1945.

K mimořádně zajímavým textům patří studie Prokopa Tomka Akce ZÁSAH. Československá lidová armáda v listopadu 1989. Autor zde poodkrývá dosud méně známé okolnosti týkající se možného nasazení ČSLA při změně režimu na konci roku 1989. Otázka aktivního zapojení armády do „boje proti antisocialistickým živlům“ ležela v inkriminovaných listopadových dnech (24. 11.) skutečně na stole, prosazoval ji především ministr obrany Milan Václavík, a měla podobu silového ovládnutí sdělovacích prostředků, které v té době již informovaly o celé situaci bez ideologické přetvářky. Nakonec však k akci nedošlo.

Přínosná studie pochází z pera Jana Bažanta a nese název Pevnost Terezín a její plánované modernizace ve světle materiálů z Rakouského státního archivu ve Vídni. Terezín je dodnes mimořádně unikátním městem-pevností, která paradoxně během své existence svým čistě vojenským cílům příliš neposloužila a brzy se také stala strategicky zastaralým prvkem. Autor zde na základě studia dosud méně známých pramenů popisuje vznik pevnosti a snahy rakouské armády přizpůsobit ji požadavkům dobových vojenských strategií.

Zájemce o historii letectví jistě zaujme text Jiřího Rajlicha Katastrofa Na Hřebenkách 23. června 1938. Autor zde zevrubně rozebírá okolnosti tragické letecké nehody, která postihla četaře polního pilota Rudolfa Motyčku a další piloty při srážce jejich letadel. Došlo k ní při nácviku na vystoupení letectva v rámci X. všesokolského sletu. Celkem se obětí kolize staly tři letouny Ba-122, dva piloti zahynuli a jeden se zachránil skokem z letadla na padáku.

Letecké oblasti je pak věnován i text Jana Sýkory a Jiřího Rajlicha Velká válka v oblacích – 1915, pokračování bojů. Zabývá se kromě jiného nasazením vzducholodí, ale i postupným zaváděním letadel do výzbroje bojujících armád. K první světové válce se vztahuje i text Zdeňka Špitálníka Přilba generála Adriana, jenž se zabývá francouzskou ocelovou přilbou z roku 1915 a jejími následnými deriváty. V časopise se také nalézá druhá část textu Ilony Krbcové Dopisnice z Velké války, mapující sféru pohlednic, korespondenčních lístků a fotografií z období první světové války.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 4/2015 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov.

 RED

Aktuálně



Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

Dnes je Památný den sokolstva. Připomínáme si oběti sokolů a sokolek

08. 10. 2026
Na počátku října 1941 vrcholila první vlna teroru, který Reinhard Heydrich rozpoutal…
6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

6. října 1944: Dukla. Překroucený a zneužitý, přesto důležitý příběh československých vojáků

06. 10. 2026
Dne 6. října roku 1944 stanuli vojáci 1. československého armádního sboru v…
Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

Přijďte 6. října na seminář: 1916 – válkou zahlceni. Jak se válka dotkla vojáků, obyvatel i odboje

05. 10. 2026
Ani třetí rok světového zápasu, ještě zhoubnější než ten předchozí, nepřinesl na…
V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

V jízdárně ruzyňských kasáren se vzpomínalo na popravené před 85 lety

02. 10. 2026
Jedno z nejpamátnějších míst novodobé historie - pietní místo v jízdárně ruzyňských…
František Slunečko / 2. října 1886 Mladá Vožice – 10. prosince 1963 Praha

František Slunečko / 2. října 1886 Mladá Vožice – 10. prosince 1963 Praha

01. 10. 2026
Na začátku října 2026 uplyne 140 od narození Františka Slunečka, pozdějšího významného…