Nové číslo Historie a vojenství: rakouští vojáci i „černí baroni“

V novém vydání časopisu Historie a vojenství 3/2014 nalezne čtenář tematicky pestrou skladbu materiálů, které mapují nejen vojenskou historii především minulého století. Nechybí ani materiály týkající první světové války, mezi nimiž najdeme i text představující unikátní legionářský deník.

Na titulní straně třetího letošního čísla Historie a vojenství, čtvrtletníku vydávaného Vojenským historickým ústavem Praha, nalezne čtenář velký snímek skupiny vojáků z první světové války. Skupinový portrét se vztahuje k materiálu kurátora VHÚ Zdeňka Špitálníka „Šedomodrá záplava“, jenž je věnován otázce polních stejnokrojů a výstroji pěšáka rakousko-uherské armády v roce 1914. Autor zde popisuje jednotlivé součásti vojenské výbavy – stejnokroje, čepice, blůzy, kalhoty, pláště, boty, opasky atd. Nechybí ani bohatá fotodokumentace popisovaného materiálu.

Úvodní studie celého čísla Historie a vojenství se nicméně netýká první světové války, ale méně dramatického období sedmdesátých let 20. století. Jiří Bílý ve svém textu Gierkovo vedení a prosazování polských zájmů v organizaci Varšavské smlouvy popisuje způsob, jakým si Poláci chtěli v rámci Varšavské smlouvy vydobýt svébytnější roli. Jejich zájmem bylo také posílit vlastní mezinárodní prestiž, ovšem zákonitě nemohli překročit poměrně úzké hranice, které svým satelitům vymezil Sovětský Svaz.

K období socialismu se vrací také Jiří Bílek ve stati Vojáci s lopatou, krumpáčem a sbíječkou, který je věnován pomocným technickým praporům; text byl napsán jako připomínka 60. výročí zrušení PTP. Ty ukončily svoji činnost v roce 1954, jejich existence trvala „jen“ čtyři roky – od roku 1950. Autor zde uvádí i některá zajímavá čísla: například v roce 1951 bylo na jaře odvedeno do armády na 160 000 mužů, přičemž do PTP jich bylo určeno skoro 10 000. Na konci roku 1952 pak sloužilo ve 26 vojenských pracovních jednotkách téměř 30 000 mužů, z toho v PTP na 20 000.

Období druhé světové války je v třetím čísle HaV zachyceno prostřednictvím tří větších článků.

V textu Aleše Binara Audiatur et altera pars. Účast německých jednotek v boji o Sokolovo v březnu 1943. je podán obraz známého střetnutí z poněkud jiného úhlu pohledu, je založen na studiu německých archivních dokumentů. Text je přitom dokumentován i některými přetisky německých map zobrazujících sokolovské bojové pole.

Příspěvek Zdeňka Vališe Boje pod Žaškovem se tematicky vztahuje k dalšímu nasazení československých jednotek na východní frontě, konkrétně jde o boje na počátku roku 1944.

Třetím materiálem z druhé světové války je potom text historika VHÚ Jindřicha Marka Parašutisté bez padáků, který se zabývá operační činností roty ZU 1. Československého armádního sboru v SSSR. Autor ke svému textu připojil i rozsáhlé medailony nejvýznamnějších velitelů a radiotelegrafistů Roty ZU.

Zajímavým příspěvkem k období konce 19. století a první třetiny 20. století je text historika Jana Galandauera Generál Jaroslav Kunz, který popisuje životní dráhu významného českého vojenského právníka J. Kunze (1869-1933). Ten sloužil jak v rakousko-uherské armádě, tak se zásadním způsobem podílel na konstituování československého vojenského soudnictví.

Kurátor Petr Bjaček z VHÚ v textu Legionářský deník Bohumila Dítěte analyzuje unikátní text vojáka sloužícího nejprve v rakouské armádě, jenž posléze bojoval na straně legionářů v Itálii. V článku nalezne čtenář četné úryvky z deníku, které ani po sto letech nic neztratily na lidské emocionalitě i dokumentární hodnotě (zkrácenou verzi Bjačkova textu jsme přinesli také na těchto webových stránkách, materiál naleznete ZDE)

Z kratších materiálů zveřejněných v třetím letošním čísle Historie a vojenství jmenujeme ještě text Petra Moudrého věnovaný restaurování exponátů pro výstavu V zákopech první světové války. K této expozici se obrací i text Zdeňka Polčáka a dalších autorů, v němž jsou zachyceny životní osudy některých vojáků zmíněných právě v samotné expozici. Další materiál „Naše moře…“ je pak recenzí i pozvánkou na výstavu v Národním technickém muzeu v Praze, která přibližuje českou účast v námořních bojích 1. světové války. A čtenář si může přečíst i článek popisující novou podobu Imperiálního válečného muzea v Londýně.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 3/2014 vyšlo v těchto dnech a výtisky v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích, případně přímo ve Vojenském historickém ústavu Praha – v Armádním muzeu Žižkov.

RED