Od mrazivého Islandu k tropické Africe: deset let monitoringu zahraničních operací

Od mrazivého Islandu k tropické Africe: deset let monitoringu zahraničních operací

13. 12. 2021

Již deset let provádí Vojenský historický ústav Praha soustavnou historicko-dokumentační činnost v místech nasazení jednotek naší armády v zahraničí se speciálním zaměřením na období od roku 1990 do současnosti. Perský záliv, Balkán, Afghánistán, Irák, Mali, Sinajský poloostrov, Island, Pobaltí, mezinárodní štáby a velitelství ve strukturách NATO – to jsou jen některá z míst, kde v uplynulých třech desítkách let čeští vojáci v zahraničních operacích působili.

Třicet jedna let nás dělí od prvního nasazení vojáků tehdejší československé armády v operaci Desert Shield ve válce v Zálivu. Právě tehdy se začala psát jedna z prvních kapitol novodobé historie naší armády a jejího působení v zahraničních misích. Možná nikdo z tehdejších velitelů, vojáků a politiků netušil, jakým milníkem pro další směrování armády se toto nasazení stane…

Historické tradice prvorepublikové československé armády byly vystavěny na odkazu zahraničního odboje legionářů v období první světové války a krátce po ní. Identita armády, silně prodchnuta prvkem vlastenectví, se vyznačovala těsným sepjetím s nově vzniklým nezávislým demokratickým státem v čele s T. G. Masarykem. Dalším zásadním historickým východiskem, ke kterému se současní čeští vojáci hlásí, je snaha o obnovu demokratické československé republiky, respektive odmítnutí smířit se s německou okupací Čech a Moravy účastníky čs. zahraničního odboje za 2. světové války.

Uplynulých třicet jedna let představuje pro české vojáky více než 11 300 dní, které se nesou ve znamení profesionálního plnění úkolů, píle, dřiny, nasazení života a odloučení od rodin. To vše se zapisuje do historie Armády České republiky, do její kolektivní paměti a do profesní i osobní identity samotných vojáků. Stali jsme se svědky nejen velkých dějin zahraničních operací, ale také sedmnácti tisíc osobních příběhů novodobých válečných veteránů. Činnost a působení našich vojáků v zahraničí spoluvytváří naše vojenské tradice.

 

Legionářská návaznost

Dokumentace působení našich vojáků v zahraničních operacích se záměrem uchovat tuto významnou kapitolu dějin pro budoucí generace se na pokyn ředitele VHÚ Praha brigádního generála Aleše Knížka začala systematicky provádět od roku 2008.  Současně se započalo s vytvářením samostatného sbírkového fondu, který shromažďuje předměty dokumentující činnost vojáků AČR v misích. O tři roky později vznikl Odbor zahraničních aktivit, komunikace a propagace VHÚ Praha v čele s plukovníkem Pavlem Löfflerem, jehož zásadním úkolem je monitoring zahraničních operací z historicko-dokumentačního hlediska.

Současné historickovědecké a odborné aktivity příslušníků oddělení monitoringu zahraničních operací VHÚ se řídí především ustanoveními a pokyny SOP VeOper (Standardní operační postup Velitelství pro operace) č. 702 Vojenská historie z lednu 2020 (navazuje na SOP č.  214 Společného operačního centra Ministerstva obrany ze září 2011) a Metodickým pokynem NGŠ AČR pro oblast vojensko-historické služby u zahraničních pracovišť č. 1/2014 – VHÚ ze srpna 2014.

V mnohém však navazují na práci legionářů z československého vojska na Rusi, kteří od roku 1919 systematicky dokumentovali tehdejší dějinný život. Teoretický a metodický základ jejich práce v té době představovala Instrukce pro organizaci historicko-archivální práce v československém vojsku na Rusi, která pravila: „Úkolem jest sbírati, chrániti a zpracovávati historický materiál v nejširším slova smyslu, týkající se dějinného života československého vojska na Rusi.“ Díky nezměrnému úsilí a navzdory všem válečným útrapám dnes můžeme obdivovat bohatou sbírku předmětů, která bude vždy připomínat jejich památku a slavné vojenské činy.

Za deset let své činnosti se díky obětavé a soustavné práci příslušníků oddělení monitoringu zahraničních operací, ve spolupráci s kurátory sbírky odboru muzeí VHÚ a řadou dalších složek Armády České republiky a ministerstva obrany, podařilo obohatit sbírky o prameny historicko-dokumentačního charakteru a sbírkové předměty z míst nasazení českých vojáků v řádech tisíců kusů. Ať už se jedná o vojenskou techniku, zbraně, dokumenty, uniformy, výstroj, fotografie, i předměty po padlých vojácích.

Zejména pro jasnou vizuální identifikaci srozumitelnou koaličním partnerům v rámci NATO a OSN bylo již v roce 2013 (v průběhu výjezdu týmu VAT do Afghánistánu) rozhodnuto o zřízení zvláštní varianty rukávového znaku VHÚ Praha pro výjezdní expertní skupiny VHÚ Praha doplněné o text „COMBAT HISTORIAN“. Toto označení bylo poprvé použito pracovníky VHÚ Praha v březnu 2013 v Afghánistánu.

Při realizaci výjezdů k jednotkám v operacích v rámci expertních skupin VHÚ, terénních výzkumech, týmu VAT (Vulnerability Assessment Team) a Pracovní skupiny NAURUZ a při jednáních s koaličními partnery získali pracovníci oddělení monitoringu zahraničních operací cenné zkušenosti. Za všechny lze zmínit náročné a komplexní zabezpečení odsunu muzejních a sbírkových předmětů a zájmového historického materiálu ze základny Šajkovac v Kosovu a základen Logar, Bagrám a Kábul v Afghánistánu, a to zejména bezprostředně před ukončením plnění operačního úkolu a plánovaným opuštěním prostoru operace našimi vojáky.

 

Do nových expozic

Zajímavým příkladem toho, jak se do sbírek VHÚ také dostávají předměty z míst nasazení našich vojáků, jsou události ze srpna 2021. Tehdy probíhalo stahování vojsk z Afghánistánu a Armáda České republiky prováděla operaci „Letecký most“ s cílem evakuovat českou ambasádu v Kábulu a afghánské spolupracovníky s rodinami.

Příslušníci jednotky KAMBA Vojenské policie stáhli na ambasádě v Kábulu českou státní vlajku a sejmuli desku se státním znakem republiky. Již za týden byly tyto předměty velvyslancem České republiky v Afghánistánu Jiřím Balounem předány do sbírky VHÚ. A stejně jako je za každým nasazeným vojákem příběh, mají ho také předměty, které budou k vidění v Armádním muzeu v Praze na Žižkově v nově připravovaných expozicích věnovaných zahraničním operacím.

Významným předmětem zájmu VHÚ Praha jsou zahraniční pracoviště a alianční struktury, kde působí čeští vojáci. V těchto případech se expertní týmy VHÚ Praha zaměřují nejen na dokumentaci odborné činnosti pracovišť a mezinárodních štábů, ale také na každodenní život příslušníků AČR. Pověřená osoba vede zároveň kroniku každého kontingentu naší armády v zahraničí.

Současně s touto činností kontinuálně probíhá školení vojenských historiků jednotek, jejichž úkolem byl a je sběr historických záznamů a předmětů z nasazení v zahraniční operaci. Doposud jich bylo ve VHÚ Praha vyškoleno přes 120. Počínaje březnem 2018 je každá jednotka vyjíždějící do zahraniční operace vybavena kronikou jednotky, která se po návratu jednotky ze zahraniční operace stává součástí sbírky.

 

Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací

Další významnou součástí monitoringu zahraničních operací je orálně historický projekt VHÚ Praha Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací, který má za cíl realizaci komplexního výzkumu zaměřeného na novodobé válečné veterány působících v zahraničních operacích od roku 1990 do současnosti.

Nahrávání rozhovorů s našimi vojáky má často hlubší a nečekaný přesah. Například v červenci 2018 byl v průběhu terénního výzkumu nahrán rozhovor s vojákem Patrikem Štěpánkem sloužícím u české jednotky na základně Bagram v Afghánistánu. Sedm dní po jeho pořízení Patrik a dva další čeští vojáci padli při útoku sebevražedného atentátníka. VHÚ s krátkým časovým odstupem od této tragické události předal rodině na základě jejich osobní prosby nahrané materiály. Jako vzpomínka na vojáka zůstalo několik fotografií pořízených v průběhu nahrávání a téměř padesátiminutový záznam rozhovoru.

Výstupy z monitoringu zahraničních operací jsou pravidelně prezentovány a publikovány na domácích a zahraničních konferencích. Formou studií jsou zveřejňovány v odborném tisku, zejména v časopise Historie a vojenství. Veřejnosti jsou zpřístupněny především na webových stránkách VHÚ Praha, v publikacích a článcích v médiích a na sociálních sítích. Jsou připravovány podklady pro vznikající expozice novodobých operací v Armádním muzeu Žižkov a Vojenském technickém muzeu Lešany.

Získané materiály jsou využívány k tvorbě dílčích tematických výstav, válečných/veteránských památníků nebo přednášek pro civilní i vojenskou veřejnost. Své široké uplatnění nachází v realizaci projektu Posádková muzea a edukativního vzdělávání mládeže Operace Historikon. Své využití nachází při přípravě jednotek Armády České republiky směřujících do zahraničních operací a v rámci vojenských kariérových kurzů.

Zatímco vojáci, přímí aktéři válečných konfliktů, se plněním úkolů podílí na tvorbě novodobých vojenských tradic Armády České republiky, současní příslušníci Vojenského historického ústavu Praha se snaží svou činností přispět k historickému porozumění současných dějinných událostí a jejich zachování pro budoucí generace. „Vojenské tradice jsou hmatatelnou minulostí v přítomnosti, v nichž se ukrývá hluboké poselství příštím generacím.“

Pavel Löffler, kpt. Pavel Stehlík

Aktuálně



Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

08. 12. 2022
Dvacet sedm sportovců, trenérů a funkcionářů Armádního sportovního centra Dukla ocenila ve…
Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

08. 12. 2022
Čtvrté letošní číslo časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

05. 12. 2022
Ředitel Odboru muzeí plukovník Michal Burian strávil stovky hodin přípravou nových expozic…
Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

01. 12. 2022
Ve čtvrtek 1. prosince 2022 se v Armádním muzeu Žižkov uskutečnilo setkání…