Pietní místo jízdárny ruzyňských kasáren zpřístupněno veřejnosti: pravidla pro návštěvníky

Pietní místo v jízdárně ruzyňských kasáren je jedno z nejpamátnějších míst české novodobé historie. Právě zde docházelo po příchodu Reinharda Heydricha do Protektorátu Čechy a Morava v září 1941 k popravám vedoucích představitelů domácího odboje. Přinášíme vám informace o možnostech návštěvy tohoto místa, které je nyní ve správě Vojenského historického ústavu Praha.

Jízdárna se nachází v areálu vojenského útvaru, který je součástí spojovacího vojska Armády České republiky. Jízdárna byla do současné podoby upravena v loňském roce, od letošního roku je možné tento prostor také navštívit.

Vzhledem k tomu, že se jízdárna nachází ve vojenském útvaru, platí pro návštěvu určitá pravidla. Pietní místo je možné navštívit jen po předchozí objednávce a v předem určených termínech.

Objednat návštěvu lze přes tyto mailové adresy: muzeum@vhu.cz, pamatnik-heydrichiady@vhu.cz. Lze také objednávat prostřednictvím telefonu, a to na čísle: 720 988 421.

Volné termíny prohlídek pietního místa v jízdárně ruzyňských kasáren v prvním pololetí roku 2018 jsou tyto:

Leden:                  25. 1. od 10:00

Únor:                    8. 2. od 10:00

                               22. 2. od 10:00

Březen:                8. 3. od 10:00

                               22. 3. od 10:00

Duben:                12. 4. od 10:00

                               26. 4. od 10:00

Květen:                10. 5. od 10:00

                               24. 5. od 10:00

Červen:                14. 6. od 10:00

                               28. 6. od 10:00

Jízdárna ruzyňských kasáren se do našich dějin poprvé neblaze zapsala 17. listopadu 1939, kdy zde strávilo své poslední okamžiky před popravou devět studentských funkcionářů. Šlo o vůbec první použití „sonderbehandlungu“ (tedy likvidace bez soudu) na území protektorátu. Během 1. stanného práva po příchodu Reinharda Heydricha bylo v prostoru jízdárny popraveno zastřelením či oběšením 247 osob. Byli mezi nimi i vedoucí představitelé nejvýznamnější odbojové organizace Obrana národa.

K prvním popraveným patřili vůbec první generálové československé armády postavení za protektorátu před popravčí četu Josef Bílý a Hugo Vojta. Jejich jména zanedlouho doplnili generálové František Horáček, Mikuláš Doležal, Oleg Svátek či Václav Šára. Mezi popravenými vysokými důstojníky byl rovněž podplukovník Ladislav Preininger či jeden z proslulé trojice Tří králů českého odboje plukovník Josef Balabán. Mezi prvními byl v jízdárně popraven i náčelník České obce sokolské Augustin Pechlát.

Přesné místo, kde umírala elita předválečné armády, se podařilo identifikovat v rámci přípravy dokumentárního projektu k výročí atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha připravovaného ve spolupráci České televize a VHÚ. Stavební úpravy přeměnily původní vojenské skladiště do podoby pietního prostoru odpovídajícího významu událostí, jež zde proběhly. Díky dlouholetému úsilí Generálního štábu Armády České republiky a příslušníků spojovacího vojska o připomínání si významných historických kapitol naší armády se podařilo vytvořit důstojné pietní místo.

Díky citlivému zásahu předního českého restaurátora akademického malíře Jana Živného se podařilo uchovat v původní podobě stěny, v nichž jsou dodnes patrné stopy po kulkách německých popravčích čet. Podobu pietnímu místu vtiskli akademický malíř Pavel Holý z VHÚ a architekt Stanislav Marek. Na výrazné tváři památníku tvořeného jmény všech popravených se podílel rovněž archivář Archivu hlavního města Prahy Vojtěch Šustek.