Pistole ČZ model 75

Pistole ČZ model 75

25. 09. 2018

Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století si dominantní výrobce loveckých a sportovních zbraní, jímž bylo Přesné strojírenství, n. p. Uherský Brod (nyní CZ UB), uvědomoval, že navzdory snahám o modernizaci vyráběných modelů krátkých palných zbraní, jeho sortiment zastarává. Reference obchodních zástupců PZO (Podniků zahraničního obchodu) Merkuria a Omnipol potvrzovaly, že výrobnímu programu závodu chybí moderní výrobek, s nímž by bylo možné konkurovat na západních trzích.

Orientace československého socialistického průmyslu na západní trhy měla zcela pragmatický charakter. Stát potřeboval devizové prostředky na dovoz průmyslových výrobků, jež se v rámci RVHP nevyráběly, a pokud ano, tak v řadě případů v odlišné kvalitě a s jinými parametry. Není proto udivující, že převážná část produkce loveckých a sportovních zbraní (tzv. obor 545) směřovala do jiných končin, než do zemí socialistického tábora.

Při zpětném hodnocení československého zbrojního průmyslu v oblasti ručních palných zbraní je zcela evidentní, že konstrukce samonabíjecích pistolí nesehrály při prosazování domácích značek ve světě tak významnou roli, jako ostatní typy palných zbraní.

Pokud nějaká konstrukce znamenala skutečně výrazný krok kupředu, pak to nepochybně platí o pistoli ČZ model 75 konstruktéra Františka Kouckého (1907–1994), mladšího ze sourozenecké dvojice, jejíž konstrukce podstatným způsobem ovlivnily vývoj čs. zbrojní techniky. Stejně jako jeho bratr Josef se narodil v Krnsku u Mladé Boleslavi. Po absolvování Zemské řemeslnické školy a Vyšší průmyslové školy v Praze nastoupil v roce 1926 do Československé zbrojovky Brno a. s., kde v té době probíhaly přípravy výroby lehkého kulometu ZB 26. V letech 1933–1940 pracoval u firmy L. Kotek v Krnsku, kde zastával funkci vedoucího oddělení výroby vzduchovek značky Stella. Po návratu do brněnské zbrojovky vytvořil spolu s bratrem konstruktérskou dvojici, z jejíž dílny vzešla v poválečných letech nejen řada sportovních a loveckých zbraní (malorážky ZKM 468 a řada ZKM 451, samonabíjecí malorážka ZKM 581, kulovnička ZKW 465, kulovnice řady ZKK 600), ale také prototypy vojenských samonabíjecích pušek, samopalů a pistolí. Nepochybný úspěch na poli sportovních zbraní znamenal revolver ZKR 551 v ráži .38 Special.

Přestože František Koucký odešel do důchodu v prosinci 1967, na sklonku života vytvořil zcela nadčasovou konstrukci samonabíjecí pistole, jejíž spoušťový mechanismus zcela opustil zavedená konstrukční schémata. Prvotní zadání vývoje z roku 1969 ze strany národního podniku Přesné strojírenství v Uherském Brodě sledovalo především rozšíření sortimentu o moderní obrannou pistoli v ráži 9 mm Parabellum (mezinárodně vžité synonymum 9 mm Luger schválila mezinárodní stálá komise pro zkoušení palných zbraní a nábojů – C.I.P. až v roce 1983). V té době neměla továrna ve výrobním programu žádnou podobnou pistoli a potřebovala rozšířit sortiment o výrobek, uplatnitelný zejména na západních trzích. Ačkoli původní představa směřovala k pistoli malých rozměrů s jednořadým zásobníkem na osm nábojů, poměrně záhy vznikl na základě požadavku ministerstva zahraničního obchodu (MZO) funkční vzorek s dvouřadovým zásobníkem se stejným vyústěním, avšak ještě s jednočinným spoušťovým mechanismem.

Na jaře 1972 vznikl prototyp s číslem 002, jenž se stal zejména konstrukcí spoušťového mechanismu předobrazem finální pistole, původně označované pouze jako Parabellum. Poznatky z řady zkoušek posloužily při práci na dalším vývoji a na sklonku roku 1973 dostala pistole svoji finální podobu, v níž se dostala do sériové výroby, zahájené v roce 1975. Během prvních dvou let vyrobil závod v Uherském Brodě pouze 72 kusů a ke skutečnému náběhu výroby došlo roku 1977, kdy továrna vyrobila 1634 pistolí.

Na konstrukci pistole získal František Koucký v roce 1975 celkem čtyři tajná autorská osvědčení (patenty), z nichž klíčovou roli měl patent s číslem 1316/1975 s názvem Dvoučinný spoušťový mechanismus pro střelné zbraně. Sama skutečnost, že konstrukční prvky chránily neveřejné patenty, k jejichž převedení do běžné, oficiálně přístupné patentové řady nikdy nedošlo, byla jednou z příčin pozdějšího volného kopírování československé konstrukce.

Charakteristický vzhledový rys pistolí vyráběných v letech 1975–1980 představovaly výrazné boční plochy závěru a jeho kratší vedení ve vnitřních drážkách těla pistole. Na základě řady poznatků došlo k prodloužení vedení závěru a tím i zesílení bočních ploch, což přispělo nejen k vyšší přesnosti zbraně, ale také zvýšilo životnost závěru. Do sériové výroby se inovované pistole dostaly koncem prvního čtvrtletí roku 1980. Zbraň prošla během dalších desetiletí poměrně zajímavým vývojem a dodnes patří k tomu nejlepšímu, co u nás v této oblasti vzniklo. Nepochybně také představuje vrchol plodného konstruktérského života Františka Kouckého.

Pistole ČZ model 75 se stala nejen nejslavnější československou konstrukcí, ale také jedinou pistolí v této ráži, sériově vyráběnou v socialistickém Československu.

Exemplář pistole z prvního období výroby získalo muzeum v roce 1994 převodem z Prototypy, a. s., Brno.

 

Ráž: 9 mm Luger

Celková délka: 203 mm

Délka hlavně: 114 mm

Délka záměrné: 160 mm

Kapacita zásobníku: 15 nábojů

Hmotnost zbraně s prázdným zásobníkem: 970 g

 

Jan Skramoušský

 

Aktuálně



Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
Dotýkání povoleno! Interaktivní prezentace a zážitkové programy v nových expozicích Armádního muzea Žižkov.

Dotýkání povoleno! Interaktivní prezentace a zážitkové programy v nových expozicích Armádního muzea Žižkov.

28. 11. 2022
Moderní interaktivní podání a zážitkové programy, se kterými se setkáte v nových…
Sokol v první světové válce a krátce po ní

Sokol v první světové válce a krátce po ní

25. 11. 2022
Ve čtvrtek 26. listopadu jsme si připomněli 107 let od chvíle, kdy…
Na konferenci v Krakově o československo-polské vojenské spolupráci v roce 1939 se podílel také VHÚ

Na konferenci v Krakově o československo-polské vojenské spolupráci v roce 1939 se podílel také VHÚ

23. 11. 2022
Dne 11. října 2022 proběhla v polské Vratislavi mezinárodní vědecká konference věnovaná počátkům…
Zástupci českého a slovenského vojenského archivnictví v nové expozici Armádního muzea Žižkov

Zástupci českého a slovenského vojenského archivnictví v nové expozici Armádního muzea Žižkov

18. 11. 2022
Nově otevřenou stálou expozici v nedávno rekonstruovaném objektu Armádního muzea VHÚ na…