Pomníky padlých legionářů v Rusku ožívají

Pomníky padlých legionářů v Rusku ožívají

10. 05. 2012

Mimořádnou anabázi absolvovali českoslovenští legionáři v první světové a ruské občanské válce, ale i po ukončení své bojové činnosti, když putovali přes celou zeměkouli z Ruska domů. O připomenutí památky těch, kteří v letech 1914 – 1920 zemřeli, se stará české Ministerstvo obrany včetně Vojenského historického ústavu Praha.

Více než čtyři tisíce příslušníků československých legií zemřelo na východní frontě, na ruském území, ale i v dalších zemích a na moři za první světové války a po ní. Existovalo více než 150 míst, kde byli tito vojáci pochováni. Ne všechny hroby byly označeny, ale v několika desítkách lokalit vyrostly větší či menší památníky, které připomínají, že právě zde leží padlí Češi a Slováci. Prakticky všechny tyto pomníky byly během existence Sovětského svazu zlikvidovány; přežily pouhé dva.

Československé legie v Rusku věnovaly velkou pozornost uchování památky svých padlých spolubojovníků. Mezi legionáři bylo též mnoho výtvarných umělců, které osud zavál na bojiště Velké války, a jejich aktivita v oblasti výzdoby československých válečných hrobů byla logickým výsledkem jejich snahy prospět národnímu hnutí. Se stavbou pomníků se začalo současně na několika místech, částečně za finanční spolupráce ruské veřejnosti. Postupně vznikly tři čs. sochařské dílny: v Jekatěrinburgu, Irkutsku a Vladivostoku. Na osvobozeném území Ruska tak v letech 1918 až 1920 vznikl unikátní soubor československých vojenských pomníků, rozesetých tisíce kilometrů od sebe, od Uralu po Tichý oceán.

Zákonem č. 122/2004 Sb. spadá péče o válečné hroby na českém území a o české válečné hroby v zahraničí do působnosti Ministerstva obrany ČR, konkrétně se touto problematikou zabývá Odbor pro válečné veterány. Obnova zničených pietních míst je součástí dlouhodobého projektu Legie 100. Některé památníky budou mít podobu jen malé desky připomínající zemřelé, jiné již jsou a budou uměleckým dílem. Autorem většiny návrhů je výtvarník Pavel Holý z VHÚ. „V případě několika umělecky pozoruhodných původních pomníků jsme uvažovali i o tom, že vyrobíme jejich repliky – třeba v případě nádherného secesního pomníku v Irkutsku.“ říká Holý. „Problém je ale v tom, že vyrobit takovou repliku je složitá kamenická práce. Snad bychom se mohli domluvit s nějakou ruskou uměleckou školou.“

Pomník připomínající vlak – symbol legionářské anabáze – stojí od roku 2011 v Čeljabinsku. Další pomník, navržený ruským architektem, najdeme v Nižném Tagilu (odhalen 2009). Letos by měly být odhaleny další: V Pugačevě, v Kunguru a u Kazaně. U některých míst je dnes už poměrně složité určit, kolik českých legionářů zde skutečně spočívá. Komunistický režim se veškeré připomínky existence legionářů snažil zahladit a dodnes se také k znovuobnovení těchto památníků staví někteří místní spíše zdrženlivě. Legionáře považují prostě za „bílé“, kteří bojovali proti „rudým“. Pouhé dva zachovalé původní pomníky přitom přežily díky shodě náhod. Jeden v Krasnojarsku se nachází uprostřed hřbitova, druhý je ve Vladivostoku, v sousedství pomníku připomínajícího kanadské vojáky, který také vytvořila v roce 1919 čs. sochařská dílna. Kanaďané po celou existenci Sovětského svazu udržovali svůj pomník a při té příležitosti pečovali i o sousední, československý.

Aktuálně



Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

Studenti středních škol se setkali s novodobými válečnými veterány

29. 03. 2024
U příležitosti 25. výročí vstupu České republiky do NATO se studenti středních…
Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…