Předměty jako základ: východiska při tvorbě nových expozic Armádního muzea Žižkov

Předměty jako základ: východiska při tvorbě nových expozic Armádního muzea Žižkov

19. 10. 2022

V minulých dnech jsme vám na našich stránkách představili v sedmi článcích sedm nových expozic v rekonstruovaném Armádním muzeu Žižkov; přehled těchto materiálů naleznete ZDE. V tomto textu formuluje ředitel Odboru muzeí Vojenského historického ústavu Praha plukovník Michal Burian v základním obrysu filozofii tvorby expozic – popsány jsou některé premisy, z nichž kurátoři a jejich spolupracovníci při své práci vycházeli.  

Při vzniku nové expozice Armádního muzea Žižkov vycházeli její tvůrci z  úvahy, aby se středobodem staly unikátní předměty ze sbírky VHÚ. Tato věta se může jevit v kontextu rekonstrukce muzea a budování nové stálé expozice jako naprosto samozřejmá. Ale v posledních letech můžeme vidět v řadě světových muzeí jistý odklon od tohoto tradičního konceptu.

Sbírkový předmět v některých nových expozicích přestává být jejich středobodem a je zatlačován do pozadí zdánlivě efektnějšími prostředky muzejní prezentace. Do jisté míry to souvisí i s přibývajícími, zcela nově vytvářenými muzejními institucemi, které sice nedisponují rozsáhlými sbírkovými fondy, zato mají často politickou podporu a s ní související dostatek finančních prostředků. Vznikají tak expozice, které nahrazují právě nedostatek sbírkových předmětů finančně náročnou formou prezentace prostřednictvím řady poutavých audiovizí.

Tradiční muzea staví tento přístup do problematické role. Chtějí-li jít takříkajíc s dobou a udržet si konkurenceschopnost, musí se této formě prezentace přizpůsobit – současně ale narážejí na velmi palčivý problém udržitelnosti moderních audiovizuálních technologií. Tradičních dotačních či grantových pět let je v případě stálé expozice zcela marginálních.

Jednou věcí je tak získat finanční prostředky na pořízení těchto technologií, druhou pak financování jejich provozu, servisu a průběžné obnovy. V kontextu současných diskusí o udržitelném rozvoji, úsporách energií a ochraně životního prostředí se pak paradoxně některá nejmodernější muzea hlásící se k zásadám environmentální výchovy stávají zcela závislými na dodávkách elektrické energie pro ovládací počítačové servery a početné audiovizuální efekty.

V Armádním muzeu Žižkov neměla vzniknout expozice soupeřící o návštěvníky množstvím nejmodernějších technologických prvků a „vychytávek“. Středobodem jsou sbírkové předměty, které vyprávějí historii našeho státu, příběhy našich předků i odrážejí umělecké řemeslo doby svého vzniku.

V poslední době můžeme často spatřit muzejní instalace, v nichž zaniká to hlavní, co je úkolem muzeí, tj. uchovávat a  prezentovat hmotné doklady naší minulosti. Řada evropských muzeí tak postupně opouští své tradiční zaměření na sbírkový předmět a po vzoru amerických muzeí upřednostňuje vzdělávání a  především zábavu návštěvníka. Autentický exponát je tak často nahrazován didaktickým modelem, replikou či 3D vizualizací.

Tento typ instalace na jedné straně napomáhá chránit unikátní sbírkové předměty, současně ale jejich význam upozaďuje. Vrcholným dokladem tohoto trendu jsou mnohá science centra, která jsou plná interaktivních prvků a úspěšně tak konkurují tradičním technickým muzeím. Návštěvníci pak od muzeí někdy očekávají spíše herní prostor a jsou zklamaní množstvím statických exponátů, aniž by byli schopni docenit význam toho, že se daný předmět vůbec dochoval.

Právě orientace na herní grafiku oblíbenou nejen u dětí a mládeže v sobě ale nese nejedno úskalí. I v případě, že se podaří pořídit grafiku na špičkové úrovni své doby, je v okamžiku otevření muzea již de facto zastaralá. Záhy již není špičková a po dvou až třech letech vyvolává u cílové skupiny spíš úsměvy než očekávané zaujetí. Časté obměny jsou přitom pro většinu muzeí zcela mimo jejich finančních možností.

Projekt expozic Armádního muzea Žižkov se proto snaží velmi uváženě kombinovat tradiční muzejnictví s  moderními prvky. Hlavní důraz klade na vystavované unikátní předměty, které vhodně doplňuje moderními audiovizuálními technologiemi, scénickými prvky a modely. Autoři jednotlivých částí expozice se současně snažili najít vhodný kompromis mezi předkládáním exponátů návštěvníkům jako výsledku vědeckého výzkumu a jejich zaujetím i poučením.

Z celkového času stráveného tvorbou projektu byla významná část věnována právě hledání způsobů účinné prezentace. Autoři expozic trávili s architekty dodavatele projektu z firmy Techniserv a jejích subdodavatelů dlouhé týdny s cílem vytvořit expozici, která umožní muzeu konkurovat mnoha jiným možnostem trávení volného času a současně zprostředkuje návštěvníkům unikátní sbírkové předměty tak, aby byl čas, který stráví v muzeu, spojen nejen s poznáním, ale i hlubokým osobním prožitkem. Diskuse, zda emoce vůbec patří do vojenského muzea, vedená v  posledních letech na mezinárodní úrovni, byla na počátku příprav projektu autorským týmem zcela jednoznačně rozhodnuta v jejich prospěch.

Autoři si v této souvislosti rovněž plně uvědomovali, že totalitní režimy 20. století dokázaly snadnou zneužitelnost muzeí, a o těch vojenských to platilo dvojnásob. Autorský tým se tedy zaměřil i na formu prezentace, která by napomáhala k tomu, aby se muzeum stalo místem setkávání a diskuse.

Plk. Michal Burian, ředitel Odboru muzeí VHÚ

Aktuálně



Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
Dotýkání povoleno! Interaktivní prezentace a zážitkové programy v nových expozicích Armádního muzea Žižkov.

Dotýkání povoleno! Interaktivní prezentace a zážitkové programy v nových expozicích Armádního muzea Žižkov.

28. 11. 2022
Moderní interaktivní podání a zážitkové programy, se kterými se setkáte v nových…
Sokol v první světové válce a krátce po ní

Sokol v první světové válce a krátce po ní

25. 11. 2022
Ve čtvrtek 26. listopadu jsme si připomněli 107 let od chvíle, kdy…
Na konferenci v Krakově o československo-polské vojenské spolupráci v roce 1939 se podílel také VHÚ

Na konferenci v Krakově o československo-polské vojenské spolupráci v roce 1939 se podílel také VHÚ

23. 11. 2022
Dne 11. října 2022 proběhla v polské Vratislavi mezinárodní vědecká konference věnovaná počátkům…
Zástupci českého a slovenského vojenského archivnictví v nové expozici Armádního muzea Žižkov

Zástupci českého a slovenského vojenského archivnictví v nové expozici Armádního muzea Žižkov

18. 11. 2022
Nově otevřenou stálou expozici v nedávno rekonstruovaném objektu Armádního muzea VHÚ na…