Představujeme unikátní kolekci z našich sbírek, děla systému Škoda

Představujeme unikátní kolekci z našich sbírek, děla systému Škoda

21. 06. 2020

Bouřlivý rozvoj průmyslové výroby ve druhé polovině 19. století nutil velké průmyslové podniky hledat další možnosti výroby. Řada podniků se začala věnovat výrobě dělostřeleckého materiálu, který se do té doby vyráběl převážně ve vojenských arsenálech. Byla to například firma Schneider ve Francii, Bofors ve Švédsku, Krupp v Německu nebo Putilov v Rusku. V rakousko-uherské monarchii to platilo pro Škodovy závody v Plzni.

Základy Škodových závodů byly položeny hrabětem Waldsteinem v roce 1859. Tehdy vznikla strojírna, která přešla roku 1869 do vlastnictví Emila Škody. Ten postupně zmodernizoval a rozšířil výrobu i celý podnik. Roku 1890 zde vzniklo zbrojní oddělení s programem výroby lodních děl.

Zprvu byla výroba zaměřena na malorážové palubní kanony. Po získání prvních zkušeností se pak postupně spektrum výroby dělostřeleckého materiálu rozšiřovalo a zájem byl věnován vývoji a výrobě i ostatních typů děl. Kromě lodních děl se zde vyvíjely a vyráběly polní i horské kanony a houfnice, velkorážové moždíře a pobřežní kanony, malorážové zákopové kanony, minomety, protitankové, protiletadlové a pevnostní kanony a to vše včetně munice.

Škodovy závody se ve velmi krátkém čase přeměnily na jeden z největších a nejmodernějších podniků v tehdejším Rakousku – Uhersku a nesmazatelně se zapsaly do vývoje dělostřeleckého materiálu v Evropě od konce devatenáctého století až po konec první poloviny dvacátého století.

Vojenský historický ústav Praha disponuje unikátní sbírkou děl vyrobených Škodovými závody. V této fotogalerii vám představujeme řadu těchto exponátů, počínaje rokem výroby 1890 a konce počátkem 50. let 20. století. Mnohé z těchto děl jsou vystaveny v areálu Vojenského technického muzea Lešany, v samostatné hale věnované tomuto souboru či před halou, na venkovní ploše.

JF

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…