Problémy výstavby důstojnického sboru v druhé polovině 50. let

Problémy výstavby důstojnického sboru v druhé polovině 50. let

15. 09. 2023

Jednání a usnesení IX. a X. sjezdu Komunistické strany Československa v letech 1949 a 1954 uložilo co nejrychleji vybudovat československou armádu podle sovětského vzoru a sovětských zkušeností. Jedním z hlavních úkolů bylo naplnit nově stanovené vysoké plánované počty důstojníky z povolání, „politicky spolehlivými a dělnické třídě oddanými kádry“, a současně „prověřit kvalitu starého velitelského sboru a očistit jej od nepřátelských a politicky nepevných živlů“.

Po provedených čistkách sloužilo v čs. armádě k 1. lednu 1951 jen okolo 20 tisíc generálů a důstojníků z povolání. Jejich počet vzrostl do l. září 1956 na více než 45 tisíc, přičemž svého maxima dosáhl v roce 1955, a to 47 449 osob. Tato čísla však nepostihují celkový pohyb. Od ledna 1951 přišlo do armády téměř 43 tisíc nových důstojníků, současně však z různých (politických, věkových apod.) důvodů odešlo téměř 17 tisíc důstojníků.

K doplnění armády byly v těchto letech prováděny masové náborové akce jak v civilním sektoru, tak mezi vojáky základní vojenské služby a mezi důstojníky v záloze.

Celkové výsledky, viděno očima tehdejších stranických funkcionářů, mohly svádět k optimismu. Dvě třetiny velitelského sboru byly v roce 1956 členy nebo kandidáty KSČ, dalších 16 % bylo členy ČSM. Téměř dvě třetiny měly dělnický původ, cca 13 % pocházelo z rodin malých a středních rolníků, více než desetina z řad pracující inteligence. Zatímco k 1. lednu téměř dvě třetiny velitelského sboru tvořili důstojníci nebo rotmistři předmnichovské armády, vládního vojska a slovenské armády, o pět let později představovali důstojníci, kteří přišli do armády po únoru 1948, plných 80 %.

Za těmito sumárními čísly se však skrývaly četné problémy při vytváření důstojnického sboru, a jejich řešení se stalo tématem několika zasedání Politického byra ústředního výboru KSČ. Jedno z nich se konalo v zářijových dnech roku 1957.

Stranické orgány především znepokojovala skutečnost, že velký počet zejména mladých důstojníků usiluje o odchod z armády.

V souladu s tehdejším ideologickým nazíráním na problémy byly hlavní příčiny těžkostí spatřovány v nedostatečné a chybné politickovýchovné práci s mladými veliteli. Politické byro tak ve svém usnesení uložilo genmjr. Václavu Prchlíkovi, náčelníku Hlavní politické správy ČSLA, zajistit, „aby politické orgány a ÚO [útvarové organizace] v čs. armádě zvýšily svůj vliv ve výchově mladých velitelů, zvláště aby komunisté vedli boj proti škodlivým náladám buržoazního pacifismu, projevujícího se mimo jiné i v lhostejném poměru k výcviku a výchově vojáků“. Dále měla být zabezpečena popularizace nejlepších mladých velitelů ve vojenském tisku apod.

Kritizován byl nadále způsob výběru adeptů především do vojenských vysokých škol a skutečnost, že při obsazování nejodpovědnějších funkcí v armádě docházelo k nedocenění politických a přecenění odborně vojenských kvalit, což mladým velitelům brzdilo funkční a hodnostní postup (tehdy stanovená výsluha let sice dávala možnost důstojníkovi, který se stal ve 20 letech poručíkem, dosáhnout ve 34 letech hodnosti podplukovníka, to však bylo zcela ojedinělé a bylo především vázáno na funkci, kde byla plánována tato hodnost).

Příčiny, proč mladí velitelé odcházeli z ČSLA však byly mnohem prozaičtější, jak ukázala analýza důvodů, uvedených ve více 1 700 žádostech o propuštění z armády, které byly doručeny Kádrové správě MNO v roce 1956 a v prvním čtvrtletí roku 1957.

Téměř 40 % žadatelů uvedlo jako hlavní důvod nezájmu o vojenskou službu fakt, že ve službě vojáka z povolání neviděli dostatek perspektiv pro budoucnost, negativně působilo i propuštění VZP v rámci probíhajících redukcí armády.

Dále byly zmiňovány nedostatečné služné na nižších funkcích, tíživá bytová situace a z toho vyplývající i několikaleté odloučení od rodiny, dlouhé pobyty ve výcvikových prostorech apod. Zvláště tíživá byla situace velitelů čet, kteří pobírali 1 200 až 1 300 Kčs měsíčně, a vzhledem k nenaplněnosti počtů měli nevábnou perspektivu, že v této funkci setrvají i několik let. Východiskem mohlo být plánování vyšších hodností na tyto funkce, ale také jejich nahrazení absolventy nově zřízených škol na přípravu důstojníků v záloze.

Neradostnou bytovou situaci dokumentuje skutečnost, že třetina ženatých důstojníků žila odloučeně od rodiny a bydlela v podnájmech, u příbuzných nebo u rodičů a situaci ještě zhoršovalo, že důstojníci byli často převelováni. Armáda však neměla k dispozici dostatečný bytový fond, aby důstojníci v místě nového působiště mohli bydlet i s rodinou.

Přes přijatá dílčí opatření (např. u absolventů vojenských učilišť se mělo přihlížet k možnosti jejich umístění u útvarů poblíž bydliště rodiny nebo jejich rodičů) se výše uvedené problémy nedařilo vyřešit a stabilizace důstojnického sboru byla na programu jednání odpovědných institucí i po celá 60. léta, jak o tom svědčí mimo jiné jednání Kolegia MNO. Poměry se zlepšily až v průběhu následujícího desetiletí.

Jaroslav Láník

Aktuálně



Zhroucení soluňské fronty

Zhroucení soluňské fronty

02. 10. 2023
V polovině září 1918 začala na soluňské frontě vítězná ofenziva dohodových států, jež…
1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

1. října 1933 byl položen základ budoucího rozbití Československa

01. 10. 2023
Před devadesáti lety, 1. října 1933, vznikla Sudetendeutsche Heimatsfront (Sudetoněmecká vlastenecká fronta,…
Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

Evropská křižovatka 1938 (nebo 2023?)

29. 09. 2023
Oddělení pohraniční finanční stráže Horní Adršpach – 30. září 1938 17.00 hod.:…
Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

Všechny objekty VHÚ budou v Den české státnosti otevřeny

26. 09. 2023
Čtvrteční státní svátek sv. Václava můžete využít k návštěvě všech muzeí ve správě…
Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

Cyklus komentovaných vycházek – Místa bojů Pražského povstání – zahájen u budovy rozhlasu

26. 09. 2023
Klíčovou roli pro Pražské povstání mělo rozhlasové vysílání. Z budovy rozhlasu na…