Průlom Gorlice–Tarnów 1915 a velký ruský ústup

Frontová linie v Karpatech z dubna 1915 nezaručovala podunajské monarchii pro příští válečné měsíce výhodnou, natož bezpečnou obranu. Rusy dobyté území v tehdejších Uhrách tvořilo 50 kilometrů široký a 25 kilometrů hluboký výběžek, jenž sahal od Zborova k Lupkovskému průsmyku a na jih ke Stropkovu a který představoval ideální východiště pro další ruskou ofenzívu.

Jelikož se s nástupem jara očekávalo v oblasti brzké oživení bojových operací, plánoval rakousko-uherský náčelník generálního štábu generál pěchoty Franz svobodný pán Conrad von Hötzendorf provést v oblasti Gorlice co nejdříve odlehčující ofenzívu ve směru na východ k Sanu. Měla svým postupem buď odříznout ruská vojska na karpatském hřebeni, anebo je alespoň donutit se stáhnout. S vědomím, že rakousko-uherská armáda neměla po přestálých bojích dost sil tento úkol provést, žádal na svém německém protějšku generálu pěchoty Erichu von Falkenhaynovi potřebné síly ze západní fronty. Ten sice nesdílel nadšení pro větší zapojení německých jednotek na východě, ale musel uznat, že pozice oslabeného spojence představuje v Karpatech příliš velké riziko pro společné válečné úsilí Ústředních mocností.

Nejen taktické a operační ohledy rozhodovaly o uskutečnění této ofenzívy. Významnou roli sehrál i prvek strategický, když ruské vojenské úspěchy v Karpatech motivovaly dosud váhající Rumunsko a Itálii k jednáním o vstupu do války na straně Dohody. Otevření rumunské a italské fronty na hranicích monarchie by spolu s Rusy v Karpatech znamenalo pohromu. Od bojových úspěchů Ústředních mocností se tehdy čekalo, že tyto námluvy překazí.

Do mohutné průlomové operace v úseku Gorlice–Tarnów, zahájené 2. května 1915 proti ruské 3. armádě generála Radko Dmitrijeva, se zapojila německá 11. armáda generálplukovníka Augusta von Mackensena a dvě rakousko-uherské armády na křídlech. Společná ofenzíva vojsk Ústředních mocností vyústila v bezprecedentní ústup ruských sil a postupně zcela zvrátila situaci na východní frontě. Definitivně skončila etapa zápolení o Karpaty. Ustálení východní fronty daleko od hranic Německa i Rakouska-Uherska v létě a na podzim 1915 umožnilo oběma státům soustředit své úsilí na jiná, ohroženější anebo perspektivnější bojiště.

Tomáš Kykal