Průvodce expozicemi Armádního muzea Žižkov, část sedmá. Od roku 1948 do současnosti.

Závěrečná sedmá část nové expozice Armádního muzea Žižkov zobrazuje období posledních více než sedmdesáti let. Je rozdělena na dvě části: komunistická éra 1948-1989 a od sametové revoluce do současnosti. Zde jsou představeny především zahraniční operace Armády České republiky, nasazení našich vojáků v Perském zálivu, v Aghánistánu, na Bálkáně a v dalších zemích.  

Ještě než vstoupí návštěvník do výstavních sálů, jistě si všimne velkého exponátu: československého protileteckého čtyřkulometu vz. 53. Pak už může otevřít dveře a ocitá se … za železnou oponou.

První sál je pojat jako kopie československé státní hranice, kterou komunistický režim vybavil dráty s elektrickým proudem a hláskami, aby nikdo z tohoto „vnuceného ráje“ nemohl odejít. Tato část expozice ukazuje, jak radikálně se země proměnila: ze státu demokratického na totalitní. Dokumentován je i vznik Pohraniční stáže, jsou zde zbraně či typické prostředky té doby – například skládací mikrotelefon „Žába“. Pozornost je věnována i bratrům Mašínovým a jejich útěku do zahraničí, vystaven je Josefův stejnokroj z americké armády. Také květina z vězení, kterou zde vyrobila jejich matka Zdena Mašínová.

Návštěvník dále pokračuje do prostoru nazvaného Sovětizace, který je věnován první polovině 50. let 20. století. Vystavena je uniforma ministra obrany Alexeje Čepičky i dobové řády, včetně Řádu Klementa Gottwalda – za budování socialistické vlasti. Kuriozitou je model Tank míru, který dostal darem Klement Gottwald. Na místě motoru je popelník, cigareta se vkládala do výfuku. Tvarově ovšem odpovídá americkému tanku M4 Sherman.

Následuje pasáž o vzniku Varšavské smlouvy (1955), vitríny ukazují výzbroj i výstroj československé armády, např. československý kulomet vz. 52, ale také vybavení americké armády. Dominantním prvkem je model obrněného transportéru OT-64 SKOT, jehož vývoj začal v polovině 50. let a posléze se stal jedním z nejznámějších vozidel naší armády. Vystaven je i francouzský samopal MAT 49 či britská útočná puška L1A1.

Obrodnému procesu 60. let a událostem v roce 1968 vévodí maketa sovětského tanku T-55 s figurínou sovětského okupačního vojáka. Klíčovým exponátem je československá vlajka potřísněná krví, která pochází ze srpnových dní roku 1968. Vystaven je i sovětský kulomet SGMT z vyhořelého tanku T-55 (ze střetů na pražské Vinohradské třídě), také zástava elitního 7. výsadkového pluku s posádkou v Holešově, který odmítl při okupaci vydat kasárenské objekty sovětské armádě.

Přichází období normalizace a ve videoprojekcích je možné shlédnout četné ukázky ze společných cvičení armád Varšavské smlouvy, je zde i část protiatomového krytu s prostředky protichemické ochrany. Opět nechybí ukázky zbraní a stejnokrojů - jak armád Varšavské smlouvy, tak i NATO. Pak už následuje jen konec tzv. tábora míru. Vystaveny jsou předměty z bezpečnostních složek – sledovací zařízení, zásahový štít či bílá přilba jednotek potlačujících demonstrace na konci 80. let.

Druhá část expozice se věnuje naší armádě po listopadu 1989. Jak v domácím prostředí (transformace na profesionální armádu aj.), tak i při nasazení v zahraničních operacích na třech světových kontinentech. Sametovou revoluci z podzimu 1989 připomíná fotografie a potisk na zemi s hesly z protestních shromáždění. Následuje vitrína popisující odchod sovětských vojsk ze země (1991) a situaci v naší armádě do rozpadu Československa. Představena je i nová státní symbolika. Témata doplňují figuríny sovětského důstojníka okupační vojsk a vojína základní služby v naší armádě.

Navazuje téma formování Armády České republiky a proces, kterým země vstoupila v roce 1999 do NATO. Dalším tématem je profesionalizace armády. Představeno je množství moderních zbraní, dominuje česká odstřelovací puška OPu 96 Falcon, vystavena je i útočná puška CZ 805 Bren A1, dva bojové nože (Falco a Charon). Figurína zobrazuje instruktora výcviku z roku 2015. Kruhová vitrína představuje některé z prototypů stejnokrojů AČR. Poblíž stojí motorka z Mali, která patřila teroristovi a naši vojáci ji získali.

První vitrína k zahraničním misím je věnována našemu působení na Balkánu, kde kromě dvou figurín najdeme také další předměty z tohoto regionu (např. ze základny Tango 23). V druhé vitríně se nacházejí věci k různým zahraničním operacím, v nichž naši vojáci působili, a to především z prostoru Blízkého východu, Mali, ale také Pobaltí. Najdeme zde i připomínku první zahraniční operace po roce 1989 v podobě figuríny rotmistra československé armády - dokládá nasazení v Perském zálivu v roce 1991. Hned vedle se nachází další kruhová vitrína, která představuje stejnokroje válečných veteránů.

Velký prostor je věnován dvacetiletému působení v Afghánistánu. Představeno je zde improvizované výbušné zařízení, kulomet M60 zničený v boji s povstalci, střepina rakety vypálená na naši základnu, směrovníky ukazující vzdálenosti do míst v České republice. Unikátem je historický kulomet vz. 30, který byl z Československa vyvezen v 30. letech a naši vojáci ho získali během afghánského působení. U stropu jsou zavěšeny dva drony a nechybí ani předmět s příběhem, přilba vojáka z Afghánistánu.

Celá sekce vrcholí ukázkou života našich vojáků v Afghánistánu, jde o věrné zobrazení ubikace a kanceláře s figurínami vojáků v měřítku 1:1. Naproti najdeme ceduli ze základny Shank a rozměrnou koláž fotografií, která zachycuje české nasazení v Afghánistánu z nejrůznějších úhlů pohledu, v nejrůznějších situacích. Tuto část i celou sekci věnovanou Armádě České republiky uzavírá vojenská kaple, jako vzpomínka na padlé vojáky z našich zahraničních operací.

RED