První komise pro vyšetřování akce „Zásah“

Před třiceti lety probíhalo vyšetřování činnosti Československé lidové armády během listopadu 1989. Jediným podstatným závěrem bylo odvolání ministra národní obrany Miroslava Vacka.

V průběhu roku 1990 se znovu vynořovala otázka situace v armádě v době sametové revoluce. Dne 18. září 1990 prezident ČSFR zřídil komisi pro vyšetření činnosti ČSLA v listopadových dnech 1989. Jejím konkrétním cílem bylo objasnit, zda a jak se armáda tehdy připravovala na mocenský zásah. Členy komise byli poslanci Federálního shromáždění, zástupci vojenské kanceláře prezidenta ČSFR, inspekce ministra obrany a Sdružení vojenská obroda.

Komise měla tehdy díky osobnosti prezidenta větší autoritu, než by odpovídalo tehdejší legislativě. Provedla pohovory se čtrnácti generály a 52 důstojníky. Prostudovala také množství dokumentů. Také prověřila množství podnětů z řad veřejnosti. Proto se komisi v roce 1990 podařilo aspoň zachránit ještě torza nezničené dokumentace z akce “Zásah“. Dokumenty přikázal zničit na všech úrovních armády 28. května 1990 tehdejší náčelník generálního štábu Československé armády generálmajor Anton Slimák.

Rychlé vyšetřování

Komise šetření uzavřela již za měsíc, 17. října 1990  a to s poměrně jednoznačným závěrem, že vedení ČSLA se aktivně připravovalo v listopadu 1989 ze své iniciativy na nasazení vojáků a bojové techniky v rámci případně vyhlášeného mimořádného bezpečnostního opatření. Autoři dokonce vyslovili názor, že velení armády se tehdy sjednotilo v postoji k vnitropolitické situaci, podporovalo stávající systém a deklarovalo připravenost jej bránit.

Hlavním důsledkem šetření komise bylo definitivní zpochybnění dlouhodobě kritizovaného ministra obrany Vacka a jeho odvolání z funkce hned 17. října 1990. Byl odvolán přesně v den datování závěrečné zprávy komise. Generál Vacek nicméně setrval na Federálním ministerstvu obrany jako poradce nového ministra Luboše Dobrovského až do 30. listopadu 1991, kdy odešel na vlastní žádost do zálohy.

Zveřejnění výsledků komise vyvolalo pochopitelný zájem médií. Hovořilo se o odpovědnosti za zničení dokumentace „akce Zásah“ v armádě i o dosavadních nulových postizích za podíl předlistopadové armády za udržování komunistického režimu. K žádnému postihu nebo i jen snaze o něj nikdy nedošlo.

Následná šetření

Armády a její úlohy v listopadu 1989 se pak dotkla i Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Federálního shromáždění pro objasnění událostí 17. listopadu 1989. Byla dokončena v únoru 1992, a v podstatě jen zopakovala poznatky prezidentské komise, a to včetně některých doslovných formulací. Protože se armáda na samotném zákroku na Národní třídě nijak nepodílela, zajímala se komise hlavně o činnost bezpečnostního aparátu v rámci Federálního ministerstva vnitra.

Pro úplnost: další komisi s podobným zadáním zřídila Poslanecká sněmovna parlamentu ČR usnesením č. 40 na své 6. schůzi 24. února 1993. „Vyšetřovací komise Parlamentu ČR pro objasnění okolností souvisejících s akcemi NORBERT, VLNA, ZÁSAH a jim podobnými akcemi“ podala potom 8. února 1995 a 28. září 1995 průběžné zprávy o výsledcích své práce. Závěrečná zpráva měla být přednesena na 41. schůzi poslanecké sněmovny konané od 16. dubna 1996. Poslanci ale program schůze neodsouhlasili.

Na program následující 42. schůze 23. dubna 1996 již ale zpráva nebyla zařazena a tím činnost komise de facto skončila. Tato závěrečná zpráva nebyla nikdy zveřejněna. Její závěry ovšem byly jen informativní a obecně doporučující. Komise o dění v armádě v listopadu 1989 neodhalila nějaké podstatně nové skutečnosti. Kladem ale je, že i tato komise shromáždila řadu cenných podkladů.

Ani dnes není třeba v zásadních faktech výsledky činnosti komise Václava Havla ze září a října 1990 měnit.

Prokop Tomek