První vojenské operace Evropské unie a účast Armády České republiky

První vojenské operace Evropské unie a účast Armády České republiky

13. 05. 2019

Prvního května jsme si připomněli 15. výročí vstupu České republiky do Evropské unie. O možnosti rozšíření jednala unie na svém zasedání v Kodani v červnu 1993. Evropská rada rozhodla, že členy se mohou stát asociované země střední a východní Evropy, budou-li si to přát. Zároveň bylo stanoveno, že ke vstupu dojde, jakmile budou schopné přijmout všechny povinnosti spojené se členstvím, budou splňovat ekonomické a politické podmínky a budou mít dostatečnou administrativní a soudní kapacitu potřebnou k převzetí právního řádu unie, tzv. acquis – obecně závazných i individuálně závazných aktů i právně nezávazných dokumentů.

 

Přijetí České republiky za člena Evropské unie

Vláda České republiky podala žádost o vstup do Evropské unie 17. ledna 1996. Nedílnou součástí této žádosti bylo memorandum, v němž mimo jiné deklarovala, že si uvědomuje „prospěšnost a nezvratnost procesu evropské integrace“ a ocenila jej jako dílo, „které zaručilo občanům členských států na dlouhá desetiletí mír, politickou stabilitu, korektnost mezinárodních vztahů, nebývalé svobody a hospodářskou prosperitu“.

Přístupová jednání s ČR a dalšími státy tzv. lucemburské skupiny (Slovinsko, Estonsko, Kypr, Maďarsko a Polsko) byla zahájena 31. března 1998. Na helsinském summitu v roce 1999 započaly rozhovory se státy tzv. helsinské skupiny. Hlavní část představoval screening, který měl za úkol srovnávat legislativu kandidátských zemí s evropským právem.

Smlouva o přistoupení České republiky byla podepsána 16. dubna 2003 v Aténách za účasti prezidenta Václava Klause a premiéra Vladimíra Špidly. Dále byla ratifikována národními parlamenty patnácti starých členských zemí a v nových členských státech, kromě Kypru, schválena referendy. V Česku proběhlo referendum v červnu 2003. Při volební účasti 55,2 % ji schválily více než tři čtvrtiny hlasujících (77,3 %). Smlouva vstoupila v platnost 1. května 2004. Vedle České republiky se novými členy unie stalo dalších devět států.

Přijetí do EU se odrazilo v nové bezpečnostní strategii ČR. Mezi strategické zájmy naší republiky je mj. zařazeno udržování pevné vazby v rámci NATO, budování strategického partnerství mezi NATO a EU a komplementární rozvíjení obranných schopností NATO a EU.

 

Vývoj evropské obranné politiky

Evropská obranná spolupráce prošla několika významnými milníky, připomeňme si např. Plevenův plán na vytvoření Evropského obranného společenství předložený v říjnu 1950, jenž usiloval o vytvoření evropské armády o síle 100 000 mužů, kde by existovaly kombinované jednotky z různých evropských států. Další vývojovým mezníkem, který se pokusil integrovat obrannou sféru evropských států, byl Fouchetův plán, předložený v roce 1961. Předpokládal vytvoření společné zahraniční politiky, zesílení kooperace a zvýšení bezpečnosti adaptováním společné obranné politiky. Také tento plán nebyl přijat. V následujících letech evropské státy upřednostňovaly řešení bezpečnostních otázek výhradně v rámci NATO, případně Západoevropské unii a do konce studené války probíhaly diskuze pouze o zahraničně politických otázkách.

Po skončení studené války bylo zřejmé, že musí dojít k jasně formulovanému vztahu mezi Evropskou unií a NATO, která se stala nutným předpokladem pro definování Evropské bezpečnostní a obranné politiky a pro její realizaci. Až do roku 2002 se tento problém nepodařilo uspokojivě vyřešit. Až v prosinci tohoto roku došlo ke společnému zasedání Severoatlantické rady a Politicko-bezpečnostního výboru EU. Společná deklarace obsahovala uznání strategického partnerství. Uzavření Rámcové dohody v následujícím roce umožnilo uskutečnit historicky první vojenské operace Evropské unie na podporu míru realizované v rámci Evropské bezpečnostní a obranné politiky za použití prostředků a kapacit NATO. Evropská unie realizuje také civilně-policejní operace, pozorovatelské mise, asistenční (logistické, pomocné a podpůrné) operace, poradenské mise apod.

 

Operace Concordia

Po skončení operace Essential Harvest se od září 2001 do prosince 2002 v Makedonii uskutečnila na žádost tamního prezidenta Borise Trajkovského další operace NATO pod názvem Amber Fox. Jejím účelem bylo přispět k ochraně mezinárodních pozorovatelů z Evropské unie a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), kteří dohlíželi na realizaci mírové dohody v bývalé Jugoslávské republice Makedonii. Mise byla prodloužena do konce března 2003 pod názvem Allied Harmony. Od tohoto data misi převzaly jednotky Evropské unie. Podle mechanismu spolupráce s NATO (tzv. Berlín plus) využívaly síly EU plánovacích, komunikačních a velitelských prostředků a kapacit NATO. Na misi se podílelo celkem 27 států, z nichž 14 nebylo členy EU. Z 350 vojáků vyslala největší kontingent Francie, která také zastřešovala celé úsilí.

Mise byla otázkou prestiže a prokázala schopnost EU zasahovat v krizových oblastech. Přesto, že síly EU měly k dispozici jen nutné minimum vojenských prostředků, ukázalo se, že jsou vzhledem k preventivním úkolům mise dostatečné a mise proběhla bez vážnějších problémů. Neuskutečnily se katastrofické scénáře, které hrozily, že při střetu příslušníků mise s albánskými paramilitárními bojůvkami bude muset zasahovat americká námořní pěchota, což by pro EU byla neúnosná blamáž.

 

Artemis

V pořadí druhá operace proběhla na severovýchodě Demokratické republiky Kongo, v městě Bunia centru provincie Ituri na základě žádosti generálního tajemníka OSN Koffiho Annana o poskytnutí vojenské pomoci mírovým silám OSN. V místě operace probíhal střet mezi dvěma etniky podporovanými okolními státy, které usilovaly o kontrolu nad oblastí s významnými nalezišti surovin (ropa, diamanty, zlato). Po vypuknutí další vlny masakrů mezi etniky Hema a Lendu, značném nárůstu zločinnosti a brutální vraždě dvou vojenských pozorovatelů OSN zahájila EU misi Artemis, s cílem stabilizovat místní podmínky, zlepšit humanitární situaci, zajistit ochranu letiště a uprchlických táborů a bezpečnost humanitárních pracovníků.

Misi tvořilo více než dva tisíce mužů včetně mechanizovaných jednotek. Přímá letecká podpora, vzdušný průzkum a pozorování prováděly vzdušné síly francouzské armády. Na misi se podílelo 16 států, největší kontingent poskytla opět Francie. Operace byla ukončena v září 2003, kdy došlo k posílení mírových sil OSN MONUC. Šlo o první operaci mimo území unie a první operaci s autonomním systémem velení a řízení (tj. bez použití sil a prostředků NATO). Operace však ukázala i slabá místa vojenských operací EU. Přeprava do místa zasazení vzdáleného několik tisíc kilometrů se musela uskutečnit pronajatými ukrajinskými letadly Antonov An-124 Ruslan a v místě operace s využitím letadel C-130 Hercules. Zkušenosti z této operace přispěly k přijetí koncepce bojových uskupení (EU Battle Groups).

 

EUFOR RDC (Kongo)

Evropská unie se v Demokratické republice Kongo angažovala podruhé v roce 2006, a to opět na žádost generálního tajemníka OSN Koffiho Annana o podporu mise OSN MONUC. Hlavním cílem operace bylo zajistit klidné konání prezidentských a parlamentních voleb. Celkem se na ní podílelo 20 členský států EU a Turecko. Dvě třetiny mužů vyslaly SRN a Francie (obě po osmi stech), polovina kontingentu byla dislokována v rámci distriktu hlavního města Kinshasa, druhá část v Gabonu.

 

Althea

Evropskou prioritou zůstával nadále Balkán. Evropská unie převzala odpovědnost za operaci SFOR II v Bosně a Hercegovině od sil NATO 2. prosince 2004. Cílem operace ALTHEA bylo poskytovat pomoci ozbrojeným silám Bosny a Hercegoviny s budováním schopností, výcvikem jednotek, podporovat udržování bezpečného a stabilního prostředí v zemi a prosazovat ustanovení Daytonské mírové dohody. Střednědobým cílem mělo být zajištění bezpečnosti a podpora integrace do EU a dlouhodobým vybudování stabilní a multietnické Bosny a Hercegoviny. Misi Althea bylo možné definovat jako vojensko-civilní, neboť k jejím úkolům patřilo i potírání organizovaného zločinu a korupce.

Operace se zúčastnilo 33 zemí, 22 z nich bylo členy EU. Ze sedmi tisíc vojáků tvořili největší kontingent příslušníci Bundeswehru (1100 vojáků), 950 vojáků vyslala Velká Británie. Mezi zúčastněnými se objevily i neutrální státy EU (Finsko, Švédsko, Rakousko a Irsko) a Švýcarsko. Mise byla doplněna civilní policejní misí, jež měla pomoci místním orgánům s vytvářením vlastních policejních sil.

Armáda České republiky byla samotného počátku operace Althea zastoupena vojáky na hlavním velitelství mise EUFOR v Sarajevu a strážním kontingentem, který pod rakouským velením v sestavě mnohonárodního úkolového uskupení Sever zajišťoval ostrahu a ochranu základny velitelství v Tuzle. V roce 2005 vyčlenila Armáda České republiky ve prospěch mnohonárodního úkolového uskupení Sever vrtulníkovou jednotku se dvěma vrtulníky Mi – 17, ze základny vrtulníkového letectva v Přerově. Za dobu svého působení v operaci Althea nalétali příslušníci jednotky celkem 920 letových hodin a přepravili 4563 osob a více než 71 tun materiálu. Účast Armády České republiky v misi Althea byla ukončena v červnu 2007.

Příslušníci Armády České republiky se znovu zapojili do mnohonárodní mírové operace Evropské unie na území Bosny a Hercegoviny od června 2010 vysláním dvou důstojníků do Velitelství EUFOR v Sarajevu. Od prosince 2018 do prosince 2019 bude působit v operaci ALTHEA 17. skupina Armády České republiky EUFOR.

Jaroslav Láník

Aktuálně



Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

08. 12. 2022
Dvacet sedm sportovců, trenérů a funkcionářů Armádního sportovního centra Dukla ocenila ve…
Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

08. 12. 2022
Čtvrté letošní číslo časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

05. 12. 2022
Ředitel Odboru muzeí plukovník Michal Burian strávil stovky hodin přípravou nových expozic…
Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

01. 12. 2022
Ve čtvrtek 1. prosince 2022 se v Armádním muzeu Žižkov uskutečnilo setkání…