Publikace, kterou historiografie potřebovala: padlí z pražských barikád 1945

Publikace, kterou historiografie potřebovala: padlí z pražských barikád 1945

04. 05. 2015

Vojenský historický ústav Praha vydal v těchto dnech mimořádně přínosnou publikaci. Kniha „Padli na barikádách“ je detailním a z hlediska historického poznání i podstatně rozšířeným seznamem těch, kteří zemřeli při Pražském povstání ve dnech 5. – 9. května 1945.

 

Na seznamu literatury věnované Pražskému povstání z května 1945 bychom našli množství titulů, nicméně přehled o všech padlích bychom hledali složitě. Práce vojenských historiků byly sice zahájeny již krátce po konci války, tehdy také byly vydány první seznamy pracující s číslem 1 693 mrtvých, nicméně po únoru 1948 a ani v dalších letech již nebylo v této oblasti dále systematicky bádáno.

Teprve po sedmdesáti letech od konce druhé světové války tedy vychází nová publikace, která někdejší statistiku doplňuje, zpřesňuje a v mnoha ohledech se dostává do celé problematiky hlouběji. Knihu nazvanou Padli na barikádách - Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.-9. května 1945 připravil kolektiv historiků Vojenského historického ústavu Praha, jmenovitě Jindřich Marek, Ivo Pejčoch, Jiří Plachý a Tomáš Jakl.

Jádrem téměř čtyřsetstránkové publikace je jmenný seznam obětí povstání. Jak autoři uvádějí, „konfrontací všech dostupných seznamů padlých a zavražděných v Praze ve dnech 5.-9. května 1945 se po desítkách let počet ztrát v povstání na české straně zpřesnil v řádu stovek dalších osob na nynější počet 2 898.“ Tato jména jsou v publikaci uvedena a jsou rozdělena do několika částí.

Padlí vojáci, tedy generálové, důstojníci, rotmistři atd. mají své vlastní sekce a oběti jsou zde popsány ve větších medailonech. Další sekce zahrnují oběti z řad vládního vojska, z řad legionářů, uniformované policie, ozbrojeného sboru ochrany železnic, četnictva, finanční stráže atd. Nejobsáhlejší je sekce věnovaná obětem z řad občanů, poslední sekcí jsou oběti z řad 1. divize VS KONR, tedy tzv. vlasovců.

Každá z obětí má ve svém hesle uvedeno datum narození a úmrtí, povolání, bydliště a také místo, kde dotyčná osoba padla. U některých je i fotografie. Jak již bylo zmíněno, u vojáků a dalších příslušníků organizací mají hesla podobu širších medailonů – někde se jedná o deset řádek, jindy jde o podstatně delší osobní popis.

Velice zajímavé jsou i závěrečné dokumenty, včetně např. původní tabulky zpracované v lednu 1946, vypočítávající oběti i z hlediska povolání; v povstání padlo nejvíce řemeslníků a živnostníků, zhruba okolo 30%. Padlých dělníků bylo 15% a veřejných zaměstnanců přes 12%. Celkem 95% obětí bylo starších 18-ti let.

Pokud jde o vojáky, padli 2 generálové, 69 důstojníků, 19 rotmistrů a délesloužících poddůstojníků a 137 vojáků v záloze. Uniformovaných příslušníků policie padlo a zemřelo 44, dalších 10 bylo neuniformovaných příslušníků a zaměstnanců pražského policejního ředitelství.

Jindřich Marek v úvodní studii ke knize poukazuje na obrovskou složitost při dohledávání informací o všech padlých a zemřelých. Kromě jiného píše: „Zásadním problémem početního a jmenného shromažďování padlých v povstání není jen nedostatek informací o jednotlivých osobách, ale především to, že mezi padlými bylo mnoho mimopražských bojovníků od dobrovolníků z venkovských expedic až po osvobozené vězně z koncentračních táborů či pankrácké věznice, kteří často unikají evidenci, protože nebyli buď identifikováni, nebo si je příbuzní odvezli k pohřbení do jejich domovských obcí, a zjištění tohoto faktu bývá často i otázkou šťastné náhody.“

Proto také J. Marek soudí, že „představa, že by Praha mohla mít jednou pokud možno co nejúplnější soupis padlých v Pražském povstání … se zdá zcela nepravděpodobná či fantaskní.“ Zároveň ovšem uvádí: „Zde se však čtenáři přesto nabízí první pokus tento … z mnoha důvodů velice složitý a náročný úkol řešit po té, co byl před 70 lety po slibném začátku bohužel přerušen a nedokončen.“

RED

 

Aktuálně



Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

Jak nacisté okupovali československé pohraničí: muzeum promítlo i unikátní záběry

07. 02. 2025
Další projekce z cyklu „Komentované filmy ze sbírky Vojenského historického ústavu Praha“ se…
Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

Dnes je 150 let od narození Františky Plamínkové, stala se obětí heydrichiády

05. 02. 2025
V roce 1942 senátorku Františku Plamínkovou zavraždili nacisté při heydrichiádě. Odmítla odsoudit…
Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

Připomínáme si 80 let od Jaltské konference

05. 02. 2025
Každou významnou mezinárodní událost provázejí různé konspirační teorie. Výjimkou není ani konference…
Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

Přednáška Za císaře i republiku přeložena o týden

03. 02. 2025
Z technických důvodu je přednáška přeložena z 11. na 18. února 2025.…
Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025
Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války.…