Restaurování lovecké kulovnice s vnitřním kolečkovým zámkem

Pro novou expozici Armádního muzea Žižkov Vojenského historického ústavu Praha byla v polovině roku 2022 zrestaurována mimo dalších sbírkových předmětů také lovecká kulovnice s vnitřním kolečkovým zámkem. Jejím výrobcem je puškař G. Feiler z Karlových Varů a lze ji datovat kolem roku 1700.

Vnitřní kolečkový zámek je na desce zdoben kvalitní rytinou válečné trofeje se signaturou výrobce GF. Kohout včetně krytu pera je pokrytý hlubokou reliéfní řezbou. Garnitura je železná, lučík harfový, vytvarovaný pro prsty, napínáček německý. Vše má plochu citlivě ozdobenou rytinou rozvilin a zvířat.

Hlaveň ráže 14 mm je osmihranná. Na její vrchní ploše se nachází signatura puškaře v podobě: G.FEILER.ACBADT. Hledí je plátkové, muška kapkovitá mosazná. Německá pažba s penálkem, vyrobená z kvalitního a pohledově atraktivního ořešáku, má doplňky z tmavé a světlé rohoviny v kombinaci s kostěnými pásky.

Zatímco kovové součásti se zachovaly ve vynikajícím stavu bez jakéhokoliv mechanického poškození, zbraň byla před zrestaurováním prakticky nevystavitelná z důvodu velmi porušeného zapažbení. Dřevo se tradičně používalo především v nábytkářství, neboť je tvrdé, celkem lehké a po zabroušení vynikne dekorativní zvlněná struktura letorostů s výrazným žilkováním. Pro zbraně se užívaly zejména druhy původem z Turecka či jižní Evropy.

Pažba s kvalitně provedenou politurou v kombinaci s jinými materiály zvyšovala celkovou exkluzivitu a jedinečnost výrobku. Bohužel soudržnost zvlněných letorostů především v příčném řezu není tak pevná jako u běžně rostlého masivu. Delší pažby bývají spojeny kostním klihem z několika kusů, případně má materiál použitý pro jejich výrobu vyložené růstové vady, což je nepraktické především ve slabém zádlabu pro hlaveň v předpažbí. Klih vlivem teplotních změn podléhá degradaci a postupně se vydroluje. Z těchto důvodů jsou především palné zbraně s kolečkovým zámkem často opravované – mnohdy však nekvalitně bez vylaminování či vnitřních výztuh. To byl případ i této kulovnice.

Před restaurováním byla zbraň fotograficky zdokumentována, a to především v lomových částech zapažbení, kde částečně chyběly menší odlomené části dřeva, včetně zádlabu hlavně s porušenou laminací. Vlivem velké destrukce, kdy se pažba rozpadla na čtyři samostatné části, byl rozlomen i původní nabiják. Nejprve byly dřevěné zlomky pažby pomocí menšího kartáče horkou vodou se saponátem zbaveny klihu, tmelů a zbytku vylaminování. Po vysušení byly sestaveny, aby na sebe dobře doléhaly a pasovaly na otvory příčných čepů hlavně.

Nyní byl z kovové tyče vyroben rozměrově stejný nabiják, který se využil coby dočasná výztuha při sestavení a slepení předpažbí. Jako lepidlo i tmel posloužila směs dvousložkového lepidla Epoxy, protože je pevnější a má lepší vlastnosti než kostní klih. Po zabroušení spojů bylo nutné doplnit chybějící části, především okolo otvorů pro čepy hlavně. Materiál jsme měli k dispozici téměř totožný z části zapažbení podobné palné zbraně. Po opětném zabroušení povrchu dřeva byly ještě z důvodu pevnosti celého předpažbí vylaminovány spoje v zádlabu pro hlaveň pevnou textilií.

Dále prošel restaurováním porušený nabiják. Ve slepeném spoji rozlomení má vložený dřevěný čep z důvodu lepší pevnosti. Následně byly veškeré dřevěné plochy okolo slepených spojů dvakrát jemně zabroušeny, domořeny a napuštěny šelakovou politurou s rozleštěním podle původního okolí. Politura na pažbě není obnovena celkově, ale navazuje na původní zachovalou, s níž barevně i polomatným leskem plně koresponduje. Nakonec byly ještě kovové součásti zbaveny starších konzervačních prostředků. Po celkové montáži má zbraň na povrchu nanesen bezbarvý konzervační vosk.

Petr Moudrý