Rumunská Sibiň hostila konferenci o válce a propagandě

Ve dnech 22. až 26. května 2023 se v rumunské Sibini konal 22. ročník mezinárodní vědecké konference Euroatlantické pracovní skupiny pro studium konfliktů (Euro-Atlantic Conflict Studies Working Group – CSWG).  Na konferenci vystoupili zástupci 18 států, kteří si stanovili ambiciózní cíl: v historickém kontextu uchopit složitou problematiku propagandy a informační či hybridní války. Českou republiku zastupovali Petr Janoušek a Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu Praha.

Aktuálnost setkání podtrhla současná ruská agrese vůči Ukrajině. Pozoruhodným zjištěním bylo, že v průběhu 20. století státy v jednotlivých konfliktech kladly na propagandu stále větší a větší důraz. Dané to byly nejen rozvíjejícími se technickými možnostmi, ale i vědomím toho, že války se vyhrávají nejen na bitevním poli, ale také v zázemí.

Již v úvodních příspěvcích se jejich autoři shodli na tom, že na nepřátelskou propagandu nestačí jen reagovat, ale je nutné jí předcházet a být v tomto směru velmi aktivní. Ukázalo se, že za posledních sto let se napříč různými konflikty dezinformační narativy opakují. Jejich společným cílem je znejistět a obecně polarizovat veřejnou debatu „druhé strany“.

Pozornost přítomných historiků a vojenských expertů se zaměřovala na klíčové etapy 20. století: první světovou válku, druhou světovou válku, následné období konfliktu Východ–Západ a konečně také na horkou současnost. Vystoupení věnovaná první světové válce ukázala, že efektivní propaganda pracuje s historickými stereotypy, které potom například pomocí karikatur zjednodušuje a využívá ve svůj prospěch.

Historik Vojenského historického ústavu Praha PhDr. Prokop Tomek, Ph.D. se v příspěvku s názvem „Strategies and Tools of Czechoslovak Exile Propaganda after the Attack on Reinhard Heydrich“ zaměřil na jeden aspekt formativní události českých moderních dějin. V jeho pojetí je soupeření londýnského československého exilu i nacistické protektorátní propagandy po útoku na Heydricha příkladem moderní kampaně, založené ale na kusých informacích a předpokladech. Kampaň ukazuje možnosti boje propagandistickými prostředky v mezidobí, které se nevyznačuje výraznými vojenskými operacemi.

Slovenští kolegové Mgr. Matej Medvecký, Ph.D., a plukovník Mgr. Miloslav Čaplovič, Ph.D., v referátu pojmenovaném „The Image of Enemy in WW2 Slovakia“ popsali strukturu a klíčové narativní prvky slovenského propagandistického filmu z roku 1942 s názvem „Od Tatier po Azovské more“.

Sovětská tradice v propagandě

Referáty, které se věnovaly období studené války, ale i následné etapě po rozpadu SSSR, ilustrovaly, že i dnešní Rusko vychází ze sovětské tradice, kdy jedním z hlavních prvků rozvědek zůstává získat vliv v cílové zemi, a to i pomocí tzv. vlivových agentů.

Další zástupce VHÚ Praha PhDr. Petr Janoušek, Ph.D., svůj příspěvek pojmenoval „Fear as a Basis for Military Propaganda in Czechoslovakia at the End of the Cold War“. Analyzoval v něm roli strachu či nejistoty v československé armádě na konci 80. let, včetně možných dopadů, které se projevily v oblasti vojenského plánování nebo odzbrojovacím procesu.

Přítomní ukrajinští vojenští experti konstatovali, že současným cílem Ruska je podkopat západní podporu Ukrajině. Shodovali se v tomto s účastníky z dalších postsovětských států, podle kterých do ruského propagandistického arzenálu patří též snaha vyvolat nezájem o konflikt na Ukrajině, který vyústí v neutrální postoj ke konfliktu. Sociální sítě jsou v tomto mimořádně mocným nástrojem.

Konferenci společně pořádaly rumunský Institut politických studií obrany a vojenské historie (Institutul pentru Studii Politice de Apărare și Istorie Militară) a dánský Institut strategických a válečných studií, Dánská akademie obrany (Institut for Strategi og Krigsstudier, Forsvarsakademiet).