Stálá expozice v ruzyňských kasárnách, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha, byla otevřena

Stálá expozice v ruzyňských kasárnách, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha, byla otevřena

29. 09. 2021

Ve středu 29. září 2021 se v budově bývalé jízdárny kasáren Ruzyně uskutečnila vernisáž stálé expozice věnované období let 1939-1942, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha. Téhož dnes se pak v katedrálním chrámu sv. Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici odehrál III. benefiční koncert pro Obranu národa, který byl pořádán u příležitosti 80. výročí připomínky skonu předních českých odbojářů za tzv. prvního stanného práva v roce 1941.

Vernisáž v bývalé jízdárně ruzyňských kasáren zahájil ředitel Vojenského historického ústavu Praha, brigádní generál Aleš Knížek, krátkým proslovem. „Jsem rád, že jsem se sešli na místě, které je důležité pro československé a české národní dějiny,“ řekl generál Knížek. „Na místě, kde vyhasly životy českých vlastenců, kteří se nebáli postavit se zlu a byli za to neprávem odsouzeni a popraveni. Když jsme obnovili část jízdárny jako pietní místo, tak jsme chtěli splatit ještě další část našeho dluhu, a to doplněním o výstavní část. Nejde o velkou expozici, ale přináší důležitý vhled do problematiky prvních válečných let především v protektorátu.“

Na vernisáži byli přítomni také náčelník Vojenské kanceláře prezidenta republiky, generálporučík Jan Kaše, zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, generálporučík Miroslav Hlaváč a další významní hosté, včetně příslušníků rodin vlastenců, kteří byli v ruzyňských kasárnách během druhé světové války popraveni.

Expozice Vojenského historického ústavu Praha je věnovaná období let 1939-1942. Otevření expozice 29. září 2021 připadlo na 80. výročí vyhlášení stanného práva z konce září 1941, v souvislosti se jmenováním Reinharda Heydricha zastupujícím říšským protektorem dne 28. září 1941.

Před vstupem do pietního prostoru kasáren jsou dvě místnosti, v levé je malý kinosál a v pravé místnosti je samotná expozice. Expozici tvoří osm textových panelů, jedna stolová vitrína s drobnými předměty (upomínkové předměty z vězení, německá puška, studentský index atd.) a na stěnách jsou vylepeny vyhlášky vztahující se k událostem souvisejícím s historií jízdárny za druhé světové války. Dokumentují např. uzavření českých vysokých škol, vyhlášení stanného práva, popravu generálů Vojty a Bílého atd. Autorem expozice je historik VHÚ Petr Bjaček. V prostoru vstupu je nainstalována socha Spoutaný od Břetislava Bendy.

Ve večerních hodinách 29. září 2021 se pak v chrámu sv. Cyrila a Metoděje, v Resslově ulici v Praze 2, uskutečnil III. benefiční koncert pro Obranu národa, který byl pořádán u příležitosti 80. výročí připomínky skonu předních českých odbojářů v roce 1941. Koncert pořádal Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Pravoslavnou církví v českých zemích a na Slovensku a Vojenským fondem solidarity. Účastnicí koncertu byla také brigádní generálka Lenka Šmerdová, předsedkyně výboru Vojenského fondu solidarity. Mezi hosty byli zástupce náčelníka Generálního štábu Armády České republiky, generálporučík Miroslav Hlaváč a ředitel VHÚ, brigádní generál Aleš Knížek.

Před publikem v zaplněném chrámu vystoupil nejprve norský soubor Absolutt Cello, sestávající z mladých hudebníků. Soubor zahrál některé z klasických skladeb. Poté vystoupil zpěvák jazzový zpěvák Jan Smigmator & Friends. Jeho písně připomněly swingovou éru, tedy období 40. let, resp. druhé světové války.

Večerem provázel herec Ondřej Novák, který v krátkých proslovech seznamoval publikum s dějinnými křižovatkami a osudy, které byly spojeny s odbojovou činností za druhé světové války, s bojem Čechů za svobodu, ale i s konkrétními událostmi válečných let vztahujících se k chrámu v Resslově ulici. Rovněž hovořil o historické linii spojující tehdejší československé vojáky s těmi dnešními, příslušníky Armády České republiky.

 

Kasárny 17. listopadu v Praze-Ruzyni

Dělostřelecké kasárny Ruzyně pochází z 20. let minulého století, prvními zde umístěnými útvary byly československé dělostřelecké pluky 1 a 101. Mezi jejich příslušníky nalezneme i řadu výrazných osobností pozdějšího protinacistického odboje, například Václava Šáru, Josefa Balabána nebo Josefa Mašína.

Do českých dějin se kasárny poprvé neblaze zapsaly 17. listopadu 1939, kdy bylo v budově jízdárny před svou cestou do koncentračního tábora Sachsenhausen shromážděno několik set studentů zadržených při německé razii na vysokoškolských kolejích v Praze. Devět z nich zde bylo téhož dne popraveno. Šlo o vůbec první použití „sonderbehandlungu“ (tedy likvidace bez soudu) na území protektorátu.

Po nástupu Reinharda Heydricha do funkce zastupujícího říšského protektora 28. září 1941 se kasárny proměnily v popraviště podruhé. Celkem zde během prvního stanného práva přišlo o život 247 osob, mezi nimi se nacházeli i čelní představitelé odboje včetně šesti předválečných generálů československé armády. Výstřely německých popravčích čet jsou na stěnách jízdárny dodnes patrné a patří k památným místům moderní české historie.

První návrhy na zřízení pietního místa v prostoru jízdárny pocházejí z roku 1946. Armáda však budovu stále využívala a v nových politických poměrech se na celý záměr zapomnělo. Po roce 1989 se brány kasáren otevřely historickému výzkumu a v roce 2017 převzal prostor do správy Vojenský historický ústav Praha, který zde vybudoval důstojný pietní prostor odpovídající významu místa.

RED

Aktuálně



Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

Zahraniční studenty nadchly expozice Armádního muzea Žižkov

27. 03. 2024
Jaké změny s sebou přináší války? Na tuto otázku hledali odpověď středoškoláci…
Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

Velký útěk, kterého se zúčastnili i tři Čechoslováci, se uskutečnil před 80 lety

25. 03. 2024
Největší útěk z německých zajateckých táborů se uskutečnil před osmdesáti lety. V…
Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

Březen 1945 – vznik třetího tankového praporu Čs. samostatné obrněné brigády

22. 03. 2024
Když na přelomu let 1942/1943 rozhodovaly naše vojenské autority v Londýně o dalším…
Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

Němá barikáda – 7. vycházka z cyklu Místa bojů Pražského povstání

20. 03. 2024
Most Barikádníků zpopularizovala povídka Jana Drdy Němá barikáda. Přestože v ní spisovatel…
Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším čs. válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…