V Bruselu byla otevřena výstava připomínající události z podzimu 1938

V Evropském parlamentu v Bruselu byla zahájena výstava Zapomenutá evropská oběť věnovaná 75. výročí podpisu Mnichovské dohody. Expozice, kterou ve spolupráci s europoslancem Janem Zahradilem připravil Vojenský historický ústav Praha, mapuje události, které této tragické události evropských dějin předcházely a jenž po ní následovaly.

„ Cílem výstavy je představit Československo, jaké bylo před válkou - jako jednu z průmyslově a politicky nejrozvinutějších zemí světa, která byla obětována na oltář pomyslného míru,“ říká poslanec Evropského parlamentu Jan Zahradil, který výstavu zahájil spolu s prvním náměstkem ministra obrany České republiky Danielem Koštovalem.

„Chceme publiku ozřejmit, co se stalo, tedy že Mnichovská dohoda byla tragickým omylem demokratických mocností. Nic nezískaly, naopak. Výročí Mnichovské dohody stále připomíná, že nedemokratickým režimům se nemá ustupovat, tato politika končí skoro vždy tragédií,“ uvedl Jan Zahradil.

Součástí výstavy jsou mimo jiné zápisky britského politika Duffa Coopera (1890–1954), který ve vládě Nevilla Chamberlaina odpovídal za válečné námořnictvo. První lord admirality nesouhlasil s ústupky nacistickému Německu a po uzavření Mnichovské dohody na svou funkci rezignoval.

Autoři expozice, plukovník Michal Burian a PhDr. Karel Straka z Vojenského historického ústavu Praha, panelovou výstavu doplnili unikátními předměty. Jedná se například o stolní telefon Telegrafia UB z roku 1938 nebo plastiku Břetislava Bendy Lidé bez domova, či německé Tabulky na určování rasy. Zmiňovaný telefonní přístroj byl zapojen 3. srpna 1938 v hotelu Alcron v Praze v apartmá lorda Waltera Runcimana.

„Prostřednictvím tohoto telefonu proběhla řada jednání vedoucích ve svých důsledcích až k Mnichovské konferenci. Telefon byl odpojen 12. října 1938. Plastika sochaře Břetislava Bendy vznikla v říjnu 1938 jako reakce na vyhnání českého obyvatelstva z obsazeného pohraničí," uvádí plk.Michal Burian. "Vítězství appeasementu napomohlo k úplné porážce demokratických hodnot. O existenci milionů lidí začala rozhodovat zrůdná ideologie,“ vysvětluje také, proč své místo v expozici mají Tabulky na určování rasy.

„Mnichovská dohoda je pro evropskou demokracii memento. Představuje trauma i po pětasedmdesáti letech. Zrada spojence je neomluvitelná," dodává ředitel VHÚ plukovník Aleš Knížek.

RED