V novém čísle časopisu Historie a vojenství se může čtenář třikrát vydat do období 1948-1989

Letošní čtvrté číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav Praha, nyní přichází do prodeje. Časopis přináší kromě jiného i tři materiály, které se časově vztahují k období vlády komunistického režimu v tehdejším Československu. Pozoruhodné informace a zajímavá data obsahuje například stať historika Prokopa Tomka zabývající se zbrojními výdaji v ČSSR koncem osmdesátých let.

+12

Studie Prokopa Tomka nese název Snahy o snížení vojenských výdajů v Československu koncem osmdesátých let. Tomek zde podrobně rozebírá společenskou a politickou situaci a všímá si postupné proměny východního bloku včetně Československa, především ekonomický úpadek země. Impuls k novému přístupu v otázce zbrojení přišel s nástupem Michaila Gorbačova do funkce generálního tajemníka ÚV KSSS (1985), spuštěna byla ekonomická perestrojka a začalo uvolňování mezinárodního napětí.

Tyto procesy zasáhly i Československo, ovšem zdejší komunistické vedení nemělo zájem provádět změny a na politiku tzv. glasnosti se netvářilo s nadšením. Pro vojenskou sféru vše platilo dvojnásob – konzervativismus zde byl enormní. Ekonomická situace ale donutila i vedení KSČ nakonec sáhnout koncem osmdesátých let k úsporným opatřením. V plánu bylo kromě jiného i zkrácení vojenské služby.

Tomek uvádí ve svém textu množství údajů, dat a čísel, přičemž zde zmiňme jedno z těch klíčových: v roce 1987 činil podíl výdajů na obranu skoro 20% státního rozpočtu. Autor pak svůj text uzavírá slovy:  „Země Varšavské smlouvy zvýšily v období  1980-1989 vojenské výdaje z 220,3 miliardy dolarů na 357,7 miliardy. Snaha o obrat na konci osmdesátých let se ale začala výrazněji projevovat až s několikaletým zpožděním. Zlom v poklesu vojenských výdajů představoval rok 1992. Pokud je výchozím indexem (100) rok 1995, pak v roce 1985 činil tento index 1233, v roce 1991 773 a v roce 1992 167.“

V čísle 4/2020 Historie a vojenství nalezne čtenář rovněž druhou část materiálu historika VHÚ Jana Šacha nazvanou Výstavba ČSLA v druhé polovině 50. let. Materiál obsahuje rovněž schémata uspořádání tehdejších jednotek, jsou zde četné tabulky, které ukazují počty vojáků a vojenské techniky v československé armádě, ale také komparativním způsobem ukazují počty jednotek v armádě naší, sovětské, americké či západoněmecké.

Třetím článkem, který se vrací do období 1948-1989, je text Jiřího Bílka Vyhledat, izolovat, potrestat dřinou a převychovat. V časopise je zařazen jako připomínka 70. výročí vzniku pomocných technických praporů; v roce 1950 vznikly reorganizací čtyř silničních praporů ženijních pluků první čtyři pomocné technické prapory neboli PTP, určené pro politicky málo spolehlivé či přímo nespolehlivé odvedence nastupující základní vojenskou službu. Autor se ve svém textu věnuje především období těsně před vznikem praporů a krátce po něm. Poslední pomocné technické prapory byly zrušeny v roce 1954; byť kádrování a prověřování branců trvalo de facto až do roku 1989.

Jiří Rajlich je autorem textu Poslední sestřel 310. čs. stíhací peruti. V úvodu zmiňuje, že účast 310. peruti v Bitvě o Británii byla v minulosti již zevrubně zpracována knižně i na stránkách HaV; v tomto textu jsou tedy čtenáři předkládány informace o dění z 8. srpna 1944. Přiblížena je zde bojová situace nad Nizozemskem, střet dvou čs. pilotů na strojích Spitfire s německým letadlem Dornier. „Přestože průběh byl z hlediska vítězů v minulosti již popsán, donedávna nebylo zcela zřejmé, o jakého soupeře se jednalo,“ píše autor. Protivníka pak také identifikuje.

Pavel Kreisinger a Milan Vyhlídal jsou autory studie Neznámá kapitola z dějin maďarské zpravodajské činnosti proti ČSR. Věnují se v něm olomouckému špionážnímu případu kapitána v. v. Leopolda Katzerna a jeho synovce Wilhelma Katzera. Unikátní je zde impuls, z něhož zpracování materiálu vycházelo. Milan Vyhlídal totiž při jednom ze svých výzkumů v archivních složkách zjistil, že na adrese bydliště druhého z autorů bydlel ve 30. letech 20. století záložní důstojník čs. armády německé národnosti, který pracoval pro maďarské výzvědné zpravodajství.

K období druhé světové války se vztahuje i text Jana Vajskerbra Berndt von Steuben – popravčí studentských funkcionářů 17. listopadu 1939. Von Steuben byl velitelem praporu, jehož příslušníci vykonali popravu na devíti českých studentských funkcionářích.

Kurátor sbírky palných zbraní VHÚ Jan Šach je autorem textu Česká puška pro císaře pána. V roce 1852 navštívil František Josef I. Prahu a při slavnosti na Střeleckém ostrově byl rakouský mocnář tak nadšen úrovní zbraní zbrojaře Antonína Vincence Lebedy, že zde učinil objednávku na dvanáct perkusních dvojek (lovecké dvouhlavňové brokovnice), šest dvojáků (lovecké dvouhlavňové kulovnice) a tří kozlic (lovecké pušky s hlavněmi nad sebou). Vojenskému historickému ústavu Praha se nyní podařilo jeden exemplář z oněch šesti dvojáků získat do sbírek.

Závěr vydání Historie vojenství 4/2020 obstarávají některé kratší materiály. Zmiňme například souhrnný rekapitulační text Petra Moudrého Historie a budoucnost pražských restaurátorských dílen VHÚ.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 4/2020 v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích.