Václav Knotek

Václav Knotek

23. 03. 2018

Václav Knotek neváhal jako záložní důstojník opustit vlast a rodinu a odejít bojovat do zahraničí. Bez ohledu na následky se zapojil i do odboje a patří k mimořádným ukázkám hrdinství a sebeobětování v úsilí o osvobození vlasti od nesvobody. Vlast pro něj byla ideálem, kterému opakovaně podřizoval své osobní a rodinné zájmy a obětoval jí doslova i svůj život.

 

Narodil se 27. května 1910 v Prostějově. Vystudoval učitelský ústav a byl učitelem na státní škole ve Studenci u Jilemnice. V letech 1932-1933 absolvoval školu pro důstojníky pěchoty v záloze u 7. pěší divize v Olomouci. Za mobilizace vykonával funkci velitele spojovací roty náhradního praporu pěšího pluku 6 „Hanácký“.

S nacistickou okupací se Václav Knotek nesmířil a v dubnu 1939 se aktivně zapojil do domácího protinacistického odboje. V únoru 1940 proto musel uprchnout před zatčením do zahraničí. Na velvyslanectví v Bělehradě byl 15. března 1940 odveden k čs. armádě a 26. března dorazil k 1. čs. divizi v Agde, v jejímž rámci se i zúčastnil bojů ve Francii jako pobočník velitele II. praporu pěšího pluku 1 v hodnosti poručíka. Ve Francii se osvědčil, získal francouzský válečný kříž a také Československý válečný kříž 1939. Po evakuaci do Velké Británie sloužil nejprve jako velitel pásového vozidla i jako kronikář pěšího praporu 1. Ale roku 1941 přešel k II. odboru Ministerstva národní obrany. Kvalifikační listina v té době uvádí v rubrice osobní a mravní vlastnosti: „klidné povahy, přímý, výborných charakterových vlastností, samostatný“. Počátkem roku 1945 se v italském Bari připravoval jako velitel na již nerealizovaný výsadek Chromium. Po několika marných pokusech o vysazení byl odvolán až 7. května 1945.

Ve vlasti zanechal svoji ženu Zdeňku se dvěma malými syny. Manželka byla internována v táboře Svatobořice a Knotkův mladší bratr Jan zahynul v dubnu 1943 v koncentračním táboře Osvětim.

V Praze se stal škpt. Knotek přednostou šifrového oddělení zpravodajského odboru Ministerstva vnitra. Právě zpravodajské služby se staly cílem silné, ale skryté komunistické penetrace. Václav Knotek tak byl jedním z mála nekomunistických špičkových odborníků na ministerstvu. Jako přesvědčený demokrat vnímal nebezpečí nové totality a proto zpravodajsky úzce spolupracoval s generálním tajemníkem národně socialistické strany Vladimírem Krajinou. Jako národní socialista aktivně pracoval proti podvratné činnosti komunistů a proto se musel zachránit útěkem do exilu. Do Anglie se mu na jaře 1948 podařilo tajně dopravit i manželku a čtyři malé děti. Ve Velké Británii byl oceněn Řádem britského impéria.

Václav Knotek se ale bez ohledu na riziko pustil znovu do odboje za osvobození vlasti. S britskými doklady na cizí jméno a pozměněnou vizáží přijel tajně 15. června 1948 do Československa. Chtěl pro odboj využít své kontakty ve státních institucích. Ovšem již druhý den jej po zradě bývalého spolubojovníka Státní bezpečnost v Praze zatkla. Ve věznici StB ve Washingtonově ulici se Knotkovi podařilo v průběhu osobní prohlídky použít jed ukrytý v ústech, aby tak chránil své spolupracovníky. Jeho smrt 16. června 1948 je v dějinách třetího odboje mimořádná. Státní bezpečnost Knotkovu smrt tajila.

Zdena Knotková zůstala se čtyřmi dětmi ve Velké Británii sama. Jediným pojítkem z vlastí byli přátelé – exulanti. O osudu manžela a otce neměla rodina žádné zprávy. Zcela bezpečně byla smrt Václava Knotka potvrzena až po roce 1989, kdy mohla roku 1992 paní Knotková v Praze prostudovat příslušné materiály Státní bezpečnosti. Dne 28. října 1999 prezident Václav Havel povýšil Václava Knotka jako výraz ocenění mimořádných zásluh v boji proti fašismu a budování demokratické armády mimořádně do hodnosti plukovníka in memoriam.

Prokop Tomek

 

PROJEKT 300 – 100 LET je jedním z příspěvků Vojenského historického ústavu Praha k letošnímu výročí sta let od vzniku samostatného Československa. Projekt představuje vojenské osobnosti, zbraně a události se vztahem k české historii zahrnující století 1918 – 2018.

 

Aktuálně



Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

Ministryně obrany ocenila v Armádním muzeu Žižkov úspěšné sportovce ASC Dukla

08. 12. 2022
Dvacet sedm sportovců, trenérů a funkcionářů Armádního sportovního centra Dukla ocenila ve…
Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, letos poslední

08. 12. 2022
Čtvrté letošní číslo časopisu Historie a vojenství, které vydává Vojenský historický ústav…
Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

Cesta k poznání. Rozhovor s ředitelem Odboru muzeí VHÚ plukovníkem Michalem Burianem.

05. 12. 2022
Ředitel Odboru muzeí plukovník Michal Burian strávil stovky hodin přípravou nových expozic…
Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

Digitalizace rukopisů za rok 2022 byla zdárně dokončena

01. 12. 2022
Vojenský historický ústav Praha v roce 2022 digitalizoval dalších 31 rukopisů pocházejících…
V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

V Armádním muzeu Žižkov byly předány ceny soutěží Prahy 2

01. 12. 2022
Ve čtvrtek 1. prosince 2022 se v Armádním muzeu Žižkov uskutečnilo setkání…