Vědecká konference o válečném roce 1915 pořádaná VHÚ

V úterý 22. září byla v prostorách Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky zahájena dvoudenní vědecko-historická konference nazvaná „1915 – noví nepřátelé, nové výzvy“. Jedná se již o druhou konferenci ze série „Léta do pole okovaná 1914-1918″, kterými Vojenský historický ústav Praha připomíná stoleté výročí první světové války.

Konference, na níž vystupuje na čtyřicet vědců a historiků z České republiky, Itálie, Maďarska, Německa, Polska, Rakouska, Slovenska, Slovinska a USA, je tematicky věnovaná válečnému roku 1915. Koná se pod záštitou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jana Hamáčka a ministra obrany ČR Martina Stropnického. Oběma jmenovaným představitelům také v úvodním projevu poděkoval ředitel VHÚ plukovník Aleš Knížek za podporu celé akce.

Předseda PS PČR Jan Hamáček ve svém projevu připomněl, že dvacet pět let od pádu komunismu jistě přineslo uznání všem obětem druhé světové války, bez rozdílu politické příslušnosti, vyznání atd., ale na oběti z první světové války českého původu stále tak trochu zapomínáme. Podle jeho slov by jistě bylo dobré ty desítky tisíc vojáků, ať už bojovali na straně legionářů či v rakousko-uherských uniformách, více uctít a upozornit tak českou veřejnost na fakt, že teprve na katastrofě tzv. velké války a jejích obětech bylo možné vybudovat samostatný československý stát.

Ministr obrany Martin Stropnický se ve svém projevu věnoval konkrétnímu tématu konference, válečnému roku 1915. Mimo jiné zmínil:

„V roce 1915 válka zuřila už déle než rok. Mnohem déle, než všichni předpokládali či věřili. Miliony mužů povolaných do války i jejich rodiny, které zůstaly doma, střízlivěly ze svých barvotiskových představ o moderní válce. Jak lichá se ukázala ujištění vojenských teoretiků, že ozbrojený střet milionových, moderně vyzbrojených armád, pokud vůbec nastane, nemůže trvat dlouho. Jak marné byly pokusy svést rozhodující bitvu, po níž poražený protivník nebude schopen ve válce pokračovat. A kdyby zbraně přece jen nepřinesly rychlé rozhodnutí, enormní náklady na provoz tak početných armád a hospodářské ohledy měly přece donutit válčící státy k uzavření míru. Šlo o krutý omyl, neboť válka si ve jménu válečných cílů nebrala pražádné ohledy. Vše se jí mělo v příštích letech přizpůsobit, aby do krajnosti vyčerpala dostupné zdroje. S vědomím délky trvání první světové války je děsivé sledovat, jaké vypětí byly bojující státy schopny a ochotny vyvinout.“

Konference je v jednacím řádu rozdělena na jednotlivé panely, v každém vystupují historici se svými příspěvky. Panely jsou tematicky odlišně laděny a moderují je jednotliví historici z VHÚ. Kupříkladu hned první úterní panel byl věnován především otázce italského vstupu do války v roce 1915, druhý panel se zaměřil na problematiku balkánských bojů v daném roce.

Podrobný přehled panelů a jednotlivých diskutujících, respektive program konference naleznete ZDE.

Konference pokračuje v programu ve středu 23. září, kdy je na pořadu dne zbývajících pět z celkového počtu deseti panelů.