Vladimír Taussig - Vlajka s klínem nad Šanghají

Vladimír Taussig - Vlajka s klínem nad Šanghají

06. 02. 2025

Za 2. světové války bychom české vojáky našli snad ve všech spojeneckých armádách a na všech světových bojištích. Ne všude jim však bylo umožněno sloužit pod československou vlajkou. Jednu z výjimek představoval Šanghajský dobrovolnický sbor. V jeho rámci v letech 1940–1941 existovala zvláštní československá jednotka. Jejím zakladatelem a hlavním organizátorem byl Vladimír Jiří Taussig.

ladimír Taussig jako důstojník Šanghajského dobrovolnického sboru v roce 1941. FOTO: J. Plachý via rodina V. Taussiga

Narodil se 2. listopadu 1899 v českožidovské rodině v Praze. Po „válečné“ maturitě na obchodní akademii ve Štýrském Hradci narukoval do rakousko­‑uherské armády, kde absolvoval záložní důstojnickou školu. Jako dělostřelec se ještě stihl zúčastnit závěrečných bojů Velké války. Do civilu odešel až v roce 1920. Po demobilizaci žil střídavě v Německu a v Nizozemsku, kde pracoval v komerční sféře. Roku 1926 se vrátil do Československa a vystoupil do firmy svého otce, která zastupovala firmu Schicht. Několik let byl také správcem velkostatků Berštýn a Dubá v severních Čechách.

Počátkem roku 1933 se rozhodl radikálním způsobem změnit svůj život. Odjel na Dálný východ. Měl sice sjednané zastupování několika čs. firem, v podstatě však neměl žádný konkrétní plán a hledal vhodnou příležitost. Koncem roku 1933 se usadil v Šanghaji a začal pracovat pro velké nadnárodní banky. V roce 1938 se se dvěma společníky osamostatnil jako bankéř. V září 1939 odjel do USA, kde se dal k dispozici rodícímu se čs. zahraničnímu odboji. Zpátky do Číny se v březnu 1940 vracel s pověřením organizovat v Šanghaji, resp. v tzv. Settlementu, mezinárodní čtvrti, která nebyla obsazená Japonci, odbojové aktivity zdejší, nikoliv nevýznamné české krajanské komunity. Taussig hned po návratu využil svého vlivu a prosadil u předsedy šanghajské městské rady zřízení československé jednotky v rámci britského praporu Šanghajského dobrovolnického sboru, ozbrojené jednotky chránící Settlement.

Tábor čs. jednotky se nacházel ve čtvrti Hongkew a vojáci měli na uniformách čs. výsostné znaky. Cílem většiny z nich, včetně Taussiga, však bylo odjet k čs. armádě do Velké Británie nebo na Střední východ. První transport se podařilo vypravit až v září 1941. To se však již situace v Šanghaji začínala komplikovat. Den po přepadení Pearl Harboru, 8. prosince 1941, obsadili Japonci i mezinárodní čtvrť Šanghaje. Na rozdíl od Němců však proti Čechoslovákům neprojevovali nepřátelství a některým, včetně Taussiga, se dokonce podařilo v průběhu roku 1942 dostat do Velké Británie. Po válce se již do staré vlasti nevrátil. Pracoval opět v bankovním sektoru a žil ve Spojených státech.

Jiří Plachý
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 1. listopadu 2019.

Aktuálně



Lhaní účinnější než výstřely

Lhaní účinnější než výstřely

15. 09. 2025
V současné době sociálních sítí a mediální moci televizních stanic je při mezinárodních…
Ministryně obrany na Vítkově vyznamenala in memoriam "takřka zapomenuté" československé hrdiny

Ministryně obrany na Vítkově vyznamenala in memoriam "takřka zapomenuté" československé hrdiny

12. 09. 2025
Ministryně obrany Jana Černochová dnes v památníku v Praze na Vítkově vyznamenala…
Upozornění na uzavřený hangár v Leteckém muzeu Kbely

Upozornění na uzavřený hangár v Leteckém muzeu Kbely

12. 09. 2025
Upozorňujeme návštěvníky Leteckého muzea Kbely, že v době od 13. do 18.…
Národní památník na Vítkově je od čtvrtka 11. září od 13:00 uzavřen. Platí to i pro pátek 12. září

Národní památník na Vítkově je od čtvrtka 11. září od 13:00 uzavřen. Platí to i pro pátek 12. září

10. 09. 2025
Upozorňujeme návštěvníky, že dnes, tedy ve čtvrtek 11. září 2025 je pro…
Vývoz a dovoz speciálu v druhé pětiletce

Vývoz a dovoz speciálu v druhé pětiletce

10. 09. 2025
V letních měsících roku 1961 vypracovalo Oddělení zvláštních zahraničních styků Státní plánovací komise…