„Vládní“ Challenger dostal nový kabát od výtvarníka z Vojenského historického ústavu Praha

Výtvarník Pavel Holý je autorem nového vzhledu letadla Challenger, které je určeno českým ústavním činitelům. Letadlo je součástí 241. letky, jež patří pod 24. základnu dopravního letectva v Praze Kbelích. Jeho současná vnější podoba vychází z výtvarného pojetí použitého už v minulosti na airbusy A319, určené představitelům státu a pro vojenské účely.

Dvě velká dopravní letadla Airbus A319 přepravující nejvyšší české státníky a také české vojáky zná široká veřejnost. Jen málokdo ale tuší, že jejich současnou stříbřitou podobu kombinovanou s národními barvami červená-modrá-bílá jim dal výtvarník Vojenského historického ústavu Praha Pavel Holý. Ten je zároveň i autorem nové podoby menšího „vládního“ letounu Challenger CL 601 od firmy Bombardier.

Challenger přepravuje významné české ústavní činitele už od počátku devadesátých let. Jeho výhodou je, že je schopen létat i na delší vzdálenosti a jeho dolet je vyšší, než byl u starých letounů ještě sovětské provenience. Kapacita Challengeru je přitom devatenáct osob.

„Při vytváření vizuální podoby letadel určených pro české ústavní činitele jsme v půlce minulého desetiletí vycházeli z poměrně specifického zadání,“ vzpomíná Pavel Holý. „Velké státy jako například Německo, o USA nemluvě, mají zvláštní letadla pro státníky a jiná zase přepravují vojáky. Česká republika je menší stát, byl by luxus mít tolik vládních letadel. Oba Airbusy byly před několika roky pořizovány s úvahou, že budou přepravovat jak politiky, tak např. vojáky do misí. Z tohoto zadání pak vycházela celková vizuální koncepce.“

Airbusy a nyní nově i Challenger mají proto jako hlavní barvu metalízovou stříbrnou. Ta se při bližším pohledu jeví velmi elegantně, při vzdálenějším pohledu, například z několika set metrů, případně při pohledu ze země k obloze, však nabývá barvy blížící se vojenské šedi. Letadlo se tím nijak výrazně neodlišuje od běžné kamufláže vojenských letadel.

Challenger prošel v minulých měsících generální opravou, při které se také provádí mechanoskopická kontrola případných prasklin. Kvůli tomu je potřeba smýt celý původní nátěr – ten byl bílý. A to byla také vhodná příležitost opatřit letoun nátěr novým, který by odpovídal jednotné linii státnických letounů. V zásadě bylo výtvarné řešení z Airbusů „jen“ přeneseno na Challenger, ovšem vzhledem k výrazně odlišné velikosti obou strojů bylo potřeba přizpůsobit délky, šířky a poměry jednotlivých barevných částí.

Nanášení nového nátěru trvalo několik dní. Jako první se nanesla základní bílá barva, na tu se nanesly červená a modrá a pak byly plochy letadla nastříkány stříbrnou, přičemž barevné části byly vykryty. Finální je lesklý průhledný lak, který letadlu dodá zmíněný metalízovaný vzhled. Lak se také ještě dolešťuje. Jemné úpravy se dodělávají ručně, štětečkem, dobrušují se také jemné nerovnosti.

Původně byla na českých, resp. československých letadlech také trikolóra, ale její barevné složení vychází z konce 19. a počátku 20. století a je také snadno zaměnitelné s jinými státy. Proto byla trikolóra nahrazena vlajkou s modrým klínem, který je pro Českou republiku jasně určující. A na ocasních plochách letounu je symbol - český lev.

RED