Vyšlo nové číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, druhé v letošním roce

Do prodeje se nyní dostává letošní druhé číslo čtvrtletníku Historie a vojenství, jehož vydavatelem je Vojenský historický ústav Praha. Jádro časopisu tvoří dvě rozměrné statě historiků VHÚ, Karla Straky a Jiřího Rajlicha, týkající se zahraniční odboje během počátku druhé světové války, respektive útoků sovětského letectva nad severu Moravy v roce 1945.

+8

Téměř pět desítek stran zabírá v novém vydání Historie a vojenství 2/2020 hned první článek, jehož název zní K počátkům československého zahraničního odboje po osmdesáti letech – francouzská perspektiva.

Karel Straka zde analyzuje skutečnosti, které se odehrály na počátku druhé světové války a které vedly k obnovení československé armády; na formální bázi se tak stalo v říjnu 1939. Jak autor píše, našemu zahraničnímu odboji dominovalo na počátku války právě francouzské období, které trvalo až do kapitulace francouzské třetí republiky v červnu 1940. Poté se naši vojáci přesunuli především do Velké Británie, která se také stala hlavní základnou západního odboje. Autor se zde věnuje podrobnému popisu vztahu mezi československými vojáky a francouzskou stranou, rozebírá pozici, na které tehdy Francie stála a jakým způsobem bylo působení čs. vojáků vnímáno.

Druhým klíčovým materiálem je text historika Jiřího Rajlicha nazvaný Spitfiry nad Ostravou, Kittyhawky na Opavou. Autor zde připomíná v minulosti prakticky nezmiňovanou epizodu z konce války, respektive z roku 1945, kdy nad severem Moravy operovaly sovětské letecké síly; ovšem nelétaly zde sovětské stroje, nýbrž letouny západní provenience s rudou hvězdou. Sovětská strana získala díky dodávkám realizovaným na základě Smlouvy o půjčce a pronájmu přes 18 000 západních letadel, a některé z nich nasadila i nad naším územím.

Autor nejprve zmiňuje, jaká letadla do SSSR během války dorazila – například z celkem 13 000 vyrobených P-40 Warhawk (resp. Tomahawk či Kittyhawk) jich do Sovětského Svazu dorazilo téměř 2 500. Také britských strojů Supermarine Spitfire přišlo do SSSR přes 1 300 (vyrobeno celkem na 20 000). Dále pak text detailně informuje o tom, jak byly tyto letouny do operací nad tehdejším protektorátem nasazeny, v jakých akcích se objevily, k jakým ztrátám docházelo atd.

K dané problematice se přitom vztahuje ještě jeden materiál uveřejněný v tomto čísle Historie a vojenství, a to text Petra Čecha a Vladimíra Hůdy, nazvaný Magnetometrický průzkum místa dopadu letounu Spitfire u Rychvaldu. Letoun se do rybníka Nový stav u Rychvaldu zřítil v dubnu 1945. Zatímco motor zůstal v rybničním bahně a byl vytažen až o něco později, drak a křídla byly odstaraněny už před létem roku 1946.

Petr Čech je také autorem dalšího článku zabývajícího se problematikou archeologie, respektive otázkou vojenského materiálu z druhé světové války a jeho objevování. Druhý text nese název Poválečná likvidace munice na Mostecku.

Text s názvem Incident v Kolkovně je společným dílem historiků Jiřího Plachého a Pavly Plaché. Podtitul zní: Okolnosti zpřísnění nacistické bezpečnostní politiky v tzv. protektorátu v květnu 1940. Autoři se v něm vracejí k události, při níž byl 2. května 1940 v Praze na Starém Městě před domem v ulici V Kolkovně zastřelen člen nacistické strany Ernst Karl Leimer, a to bývalým členem České a slovenské legie v Polsku Josefem Čechem.

Tomáš Jakl se v portrétu Mohamed „Harry“ Haireddin s podtitulem Černoch ve víru národní revoluce věnuje člověku s životem značně kuriózním a proměnlivým; šlo o jednoho z první občanů černé pleti v českých zemí po roce 1918. Narodil se v roce 1906 v Tripolisu jako syn majora osmanské armády, po první světové válce ho Adolf Schwarzenberg, u něhož působil jako sluha, propašoval do Čech. Zde posléze pracoval jako šofér, dále jako obchodní cestující s kávou. Zúčastnil se rovněž Pražského povstání – a byl také prezidentem republiky vyznamenán Československou medailí za chrabrost před nepřítelem. Zemřel roku 1954.

V závěrečné části Historie a vojenství 2/2020 nalezne čtenář některé menší materiály, věnující se například problematice restaurování sbírkových předmětů (rapír z doby kolem 1630), historii vojenských holí, válečnému filmu 1917 či unikátnímu předmětu – britskému skládacímu kolu pro výsadkáře.

Časopis Historie a vojenství vydává Vojenský historický ústav Praha, číslo 2/2020 v ceně 99 korun je možné koupit v běžných prodejních sítích.