15. březen 1939 – připomínka 80 let od okupace. Konec byl velice rychlý…

„Záchrana míru“ na účet českého pohraničí v září 1938 uspokojila nacistické Německo samozřejmě jen na oko. Již v prvních dnech se na „nové“ hranici někteří němečtí vojáci otevřeně chlubili, že se brzy zastaví až v Praze. I Adolf Hitler již 21. října 1938 například stanovil nové úkoly německé branné moci, které počítaly s likvidací zbytku zdeformovaného Československa. Zatímco němečtí diplomaté nepřetržitě „grilovali“ mnichovskou oběť, vojáci přešli k přímému plánování akce až v závěru února 1939.

 

Ve středu 8. března 1939 označil Hitler na shromáždění nacistických špiček situaci v Praze za „nesnesitelnou“ a oznámil, že do 15. března musí být „Tschechei“, jak pohrdavě nazýval české země, vojensky obsazeno. O dva dny později vypracovalo vrchní velitelství pozemního vojska časový plán operace nazvané „Unternehmen Südost“ (Operace Jihovýchod). Den pohotovosti jednotek byl určen na 12. březen a den zahájení operace na 15. březen s tím, že konkrétní hodinu překročení československých hranic určí samozřejmě sám Adolf Hitler.

Tehdy události nabraly opravdu rychlý spád a rozpad pomnichovského Česko-Slovenska se uskutečnil v řádu hodin…

14/3 39 ve 23.55 hod.:

Velitelství 2. divise hlásí: Zprávy, dosud získané z prostoru Plzeň, zdají se nasvědčovati tomu, že Plzeň bude následovati po Mor. Ostravě. Italský krátkovlnný vysílač na vlně 36/37 m hlásil ve 20.30 hod., že v prostoru u Mor. Ostravy, na již. hranicích Moravy, na Jihlavsku a u Plzně jsou soustředěny německé okupační sbory, které obsadí Mor. Ostravu, Brno, Jihlavu a Plzeň. Vzhledem k tomu, lze s obsazením Plzně počítati v ranních hodinách. Na dotaz vel. 2. divise, jak naložiti s důležitými spisy, bylo nařízeno, aby v případě nebezpečí byly spáleny…

Toho dne v ranních hodinách napadla maďarská armáda východ tehdejší republiky na Podkarpatské Rusi a v poledne se osamostatnilo Slovensko. O čtyři hodiny odjel na pozvání prezident Emil Hácha do Berlína ve víře, že zde v rámci nové situace dostane záruky další klidné existence zbytku českých hodin. O další čtyři hodiny, kdy byl ještě na cestě, však již německá armáda začala obsazovat Ostravsko ve snaze předejít Poláky, kdyby je snad po odtržení Slovenska napadlo obsadit ten významný průmyslový region.

Až v 01.15 hod. 15. března 1939 tři hodiny po Háchově příjezdu do Berlína přijal prezidenta prakticky již neexistující republiky Adolf Hitler, aby mu oznámil své pevné rozhodnutí o další čtyři hodiny vojensky obsazovat zbytek českých zemí. Po pětačtyřiceti minutách byla učiněna přestávka, během které bylo Háchovi umožněno se telefonicky spojit v Praze s předsedou vlády Rudolfem Beranem a ministrem národní obrany generálem Janem Syrovým a oznámit jim tvrdou realitu. Tento rozhovor zachytila služba 2. (zpravodajského) oddělení Hlavního štábu čs. armády, kde okamžitě začalo pálení tajných a důvěrných spisů.

V 03.15 došlo v Praze k zasedání vlády, která přijala informaci o začínající německé okupaci jako hotovou věc. Proto již v 03.35 hodin vyšle generál Jan Syrový dálnopisem všem sborům čs. armády následující rozkaz: „Německé vojsko, a to jak pěchota, tak letectvo, zahájí obsazování území republiky dne 15. března 1939 v 6 hodin ráno. Tomuto postupu nesmí být nikde kladen odpor, jelikož nejmenší incident může mít nedozírné následky a bude proti nám zakročeno se vší brutalitou. Všichni velitelé očekávají příchod u svých jednotek a podrobí se pokynům, které jim budou dány. Jednotky budou odzbrojeny. Vojenské a civilní letectvo musí zůstati na svých místech. OPL nebude aktivována. Žádná letadla nesmí být ostřelována…“

Nebylo již prakticky co řešit. O dvě hodiny vyrazila masa německých vojsk do českých zemí, aby zde na šest let nastolila nejtemnější kapitolu českých dějin…

RED

 

 

Partneři

© Vojenský historický ústav Praha