Album autoslužby československého vojska v Rusku

Album autoslužby československého vojska v Rusku

12. 06. 2013

Vojenský historický ústav Praha má ve svých sbírkách i početné soubory fotografií. Jedním z nich je i unikátní album, které zobrazuje automobilovou službu československých legionářů v Rusku.

V roce 2011 získal Vojenský historický ústav Praha do sbírek fotografické album z pozůstalosti legionáře Bohuslava Žáčka, příslušníka autoslužby čs. legií v Rusku.

Album je formátu 24×15 cm o třiceti listech ze středně tuhého kartonu. Dva listy z měkkého papíru připadají na předsádku. Na 15 listech alba je pomocí prořezů uchyceno 39 pozitivů většinou formátů 9,4×7,9 a 11×15,7 cm. Snímky jsou evidentně ořezávány ručně, přesný formát není vždy dodržen. Několik snímků je i v jiných formátech, například 8×1,5 nebo 8,4×14 cm.

Množství snímků nese na rubu poznámky o zobrazených osobách, datu a místu pořízení snímku. Část je označena razítkem Autozbrojovka Žáček. Některé jsou vyvolané z poškozených, nebo dokonce rozbitých skleněných negativů, a malé množství již působením času degraduje.

V albu je též vložen výstřižek z novin pravděpodobně z roku 1924, s reprodukovaným snímkem z Tarnova z roku 1914, který zachytil první motocykl a první automobil České družiny. Dále jsou přiloženy dva dokumenty. V dopise ze 3. září 1918 švédský vicekonsul v Jekatěrinburgu, jako představitel neutrálního státu, protestuje proti válečnému využívání autodílny švédské firmy čs. legiemi pro válečné účely. V dopise z 26. prosince 1919 žádá první tajemník japonského vyslanectví v Rusku o předání opravovaného automobilu japonské mise k železničnímu transportu.

Snímky tvoří svým obsahem ucelený soubor, tematicky zaměřený na automobilní službu čs. legií v Rusku. Tato tehdy moderní služba působila v čs. legiích především v době bojů s bolševiky a při evakuaci do Vladivostoku v letech 1918 až 1920. Fotografie v albu zachycují vybavení železničních vagonů, upravených pro potřeby automobilních dílen, interiéry i exteriéry garáží v Jekatěrinburgu, Irkutsku, Innokentěvské i Vladivostoku, automobily a především mechaniky, řidiče a důstojníky automobilní služby čs. legií v Rusku. Album bylo získáno darem.

 

Autoslužba v Rusku

První automobily a motocykly používala Česká družina již od roku 1914. Při rozšiřování československé brigády na sbor byl na přelomu února a března 1918 v Kyjevě založen 1. československý letecký a automobilní oddíl. Krátce po příjezdu do Vladivostoku počátkem června téhož roku byl oddíl před očekávanou cestou do Francie rozpuštěn. Po vystoupení čs. legií proti bolševikům vznikly z okamžité potřeby dvě centra formování československé autoslužby: ve Vladivostoku a v Jekatěrinburgu.

Ve Vladivostoku vznikl v červenci 1918 Automobilní oddíl na základě personálu rozpuštěného 1. čs. leteckého a automobilního oddílu. Při reorganizaci 2. divize byl oddíl v září přeformován na Samostatnou automobilní rotu, která se v srpnu přesunula do Charbinu. Odtud pokračovala v říjnu do Čeljabinsku, kde splynula s tamní automobilní kolonou štábu vojska, a takto posílena se v prosinci přesunula do Jekatěrinburgu. Od 1. listopadu 1918 byla podřízena přímo velení čs. sboru.

V Jekatěrinburgu tehdy již u štábu čs. sboru existovala Technická autočást čs. vojsk. Vznikla v průběhu bojů od května a používala kořistní materiál. Rozkazem Vojenského odboru Odbočky Čs. národní rady na Rusi ze září 1918 byla reorganizována na Autočást čs. vojsk, která se dále dělila na část bojovou, podřízenou štábu čs. sboru, a na část technickou, podřízenou Vojenskému odboru Odbočky Čs. národní rady. Po přesunu Samostatné autoroty z Vladivostoku do Jekatěrinburgu zahájilo čs. velení, i s ohledem na nadcházející reorganizaci sboru na Čs. vojsko na Rusi, kroky ke spojení obou jednotek. Namísto nich vznikl v lednu 1919 Záložní automobilní park (Autopark) čs. vojska na Rusi a jeho velitel se stal současně náčelníkem autoslužby Čs. vojska na Rusi.

Na jaře 1919 došlo také k postupné reorganizaci všech automobilních jednotek čs. vojska. Náčelník autoslužby (autoreferent) byl ve štábu čs. vojska podřízen generálu ubytovateli. Náčelníku autoslužby po technické stránce podléhal automobilní park s pěti autokolonami, armádní sklad benzinu a mazadel, oddíl obrněných automobilů a automobilní oddíly tří střeleckých divizí, štábu čs. vojska na Rusi, štábu vojenských částí Dálného východu, týlového intendantstva a úřadů bývalého ministerstva vojenství.

Kolony autoparku měly po šestnácti nákladních a jednom osobním voze, oddíl obrněných automobilů jeden motocykl, jeden nákladní a čtyři obrněné automobily, autooddíly štábů divizí po jednom motocyklu, sedmi osobních a dvou nákladních vozech, atp. Jmenované jednotky byly přiděleny příslušným štábům a částem, jejichž velitelé jimi služebně disponovali. Každá ze tří střeleckých divizí měla navíc přidělenu polovinu jedné z kolon autoparku. Celkem prošlo evidencí autoparku 238 automobilů všech kategorií a 24 motocyklů.

Autopark sídlil do března 1919 v Jekatěrinburgu, poté se přesunul do Irkutsku. Od května 1919 do února 1920 se nacházel ve stanici Innokentěvskaja u Irkutsku, kde byl umístěn v rozlehlé budově železniční výtopny. S vývojem na frontách ruské občanské války se po krátkém pobytu ve stanici Bajkal přesunul v březnu 1920 zpět do Vladivostoku. Zde z něj byl vyčleněn Oddíl autoparku, jehož úkolem bylo zajistit evakuaci zbývajících čs. jednotek, poté co personál autoparku odplul do vlasti květnu 1920 na lodi Sherman. Část Oddílu autoparku pak evakuovala v červenci 1920 na lodi President Grant a zbytek v září 1920 na lodi Heffron. Všechny své automobily a motocykly čs. autopark před odplutím postupně odprodal a výtěžkem se podílel na financování evakuace čs. vojska.

 

O původním majiteli fotoalba

Bohuslav Žáček se narodil 29. listopadu 1893 v Praze. Vystudoval střední vyšší průmyslovou školu s vyučovací řečí českou, kde v roce 1913 složil maturitní zkoušku. Poté pracoval jako technik a mechanik.

V roce 1914 byl povolán do rakousko-uherské armády jako jednoroční dobrovolník a byl zařazen k pěšímu pluku č. 88, kde dosáhl hodnosti desátníka. Na východní frontě padl 7. září 1915 u obce Veselka do ruského zajetí. Téměř o tři roky později – 12. června 1918 – vstoupil v Omsku do československého vojska.

Nejprve byl zařazen do 1. roty 2. záložního praporu v hodnosti střelce, kde vykonal základní výcvik. Od 13. srpna 1918 byl přidělen k Technické autočásti Čs. sboru, o deset dní později byl jmenován dílovedoucím Technické autočásti a povýšen na technického šikovatele. Od 1. ledna 1919, kdy došlo ke sloučení Technické autočásti s Automobilním oddílem a vznikl Záložní automobilní park (Autopark) Čs. vojska na Rusi, se Bohuslav Žáček stal velitelem 4. autokolony a záhy jej povýšili na důstojnického zástupce s požitky velitele čety. Od 7. srpna 1919 byl jmenován vedoucím šoférské školy a správcem dílen Roty Záložního autoparku a 19. září téhož roku povýšen na podporučíka technické služby.

V květnu 1920 jej přidělili k Oddílu Autoparku, který zajišťoval evakuaci čs. vojsk z Vladivostoku, a byl jmenován velitelem jeho 5. autokolony. Po celou dobu služby v čs. legiích se veškerá hodnocení shodovala na tom, že každý svěřený úřad zastával se svědomitostí a pečlivostí.

Na vlastní žádost jej 27. července 1920 propustili z čs. vojska. Do republiky odplul jako nadporučík v záloze až 22. března 1922 na lodi Almeria. Po návratu založil firmu Autozbrojovka Žáček, která spolupracovala s čs. armádou. V meziválečném období byl kmenově příslušný do automobilního praporu 1 a absolvoval několik instrukčních kurzů pro důstojníky v záloze. Dne 1. ledna 1931 byl povýšen na kapitána dělostřelectva v záloze a 1. ledna 1938 na štábního kapitána dělostřelectva v záloze.

Bohuslav Žáček zemřel v Praze 17. září 1972.

Tomáš Jakl

 

 

Aktuálně



Poslední rozloučení s nejstarším československým válečným veteránem Ervínem Hoidou

Poslední rozloučení s nejstarším československým válečným veteránem Ervínem Hoidou

17. 03. 2024
V pátek 15. března 2024 se na hřbitově v Landicanu za účasti představitelů…
Začíná nový seriál Prima HISTORIE, jež spoluvytváří Vojenský historický ústav Praha

Začíná nový seriál Prima HISTORIE, jež spoluvytváří Vojenský historický ústav Praha

16. 03. 2024
První díl pořadu odvysílá CNN Prima News v sobotu 16 března v 14:30.…
85 let od okamžiků směřujících do nacistického pekla

85 let od okamžiků směřujících do nacistického pekla

14. 03. 2024
Středa 15. března 1939 vstoupila do našich dějin jako počátek jednoho z nejčernějších…
Navštivte výstavu před Generální štábem AČR mapující historii 75 let NATO a naše 25leté členství v Alianci (13. 3. – 14. 5. 2024)

Navštivte výstavu před Generální štábem AČR mapující historii 75 let NATO a naše 25leté členství v Alianci (13. 3. – 14. 5. 2024)

13. 03. 2024
Mediální prostor v posledních dnech zaplňují zprávy o 25. výročí vstupu České republiky…
Před dvaceti pěti lety vstoupila Česká republika do NATO

Před dvaceti pěti lety vstoupila Česká republika do NATO

11. 03. 2024
Rozšíření Severoatlantické aliance o tři středoevropské státy 12. března 1999 představovalo v období…